svázal jej a vsadil do žaláře pro Herodiasku, ženu bratra svého. Mt14,4 Nebo pravieše jemu Jan: „Neslušieť tobě mieti jie.“ Mt14,5 A chtě zabiti jej, bál se jest lidu, nebo jako proroka jej měli. Mt14,6 Na den pak narozenie Herodesova skákala dcera té Herodiasky u prostředku. I slíbilo se to Herodesovi, Mt14,7 tak že s přísahú zaslíbil jie dáti, zač by koli ho poprosila. Mt14,8 Tehdy ona jsúci napomenuta od mateře své: „Daj mi,“ vece, „[tuto]text doplněný editorem[139]tuto] hic lat. na míse hlavu Jana Křtitele.“ Mt14,9 I zamútil se jest král, pro přísahu a pro ty, kteříž spolu seděli za stolem, i přikázal jest jie dáti. Mt14,10 A poslal a sťal Jana v žaláři. Mt14,11 I přinesena jest hlava jeho na míse a dána jest dievce i nesla ji mateři své. Mt14,12 A přistúpivše učedlníci jeho, vzali sú tělo jeho a pochovali sú je. A přišedše pověděli sú Ježíšovi.
Mt14,13 To když uslyšal Ježíš, odšel jest odtud na lodičce na miesto pusté súkromě. A když uslyšeli zástupové, šli sú za ním pěškami z měst. Mt14,14 A vyšed uzřel jest zástup mnohý i slitoval se jest nad nimi a uzdravoval nemocné jich. Mt14,15 A když bylo k večeru, přistúpili sú k němu učedlníci jeho řkúce: „Pustéť jest toto miesto a chvíle již pominula, rozpustiž zástupy, ať jdúce do kaštelóv, nakúpie sobě pokrmóv.“ Mt14,16 A Ježíš vece jim: „Nenieť potřebie jim jíti, dajte vy jim jiesti.“ Mt14,17 Odpověděli jemu: „Nemáme zde, jediné pět chlebóv a dvě rybě.“ Mt14,18 Jenž vece jim: „Přinestež mi je sem.“ Mt14,19 A když kázal zástupu siesti na seně, vzav pět chlebóv a dvě rybě, vzhlédl do nebe a požehnal i rozlámal a dal jest učedlníkóm chleby a učedlníci dali zástupóm. Mt14,20 I jedli sú všickni a nasyceni jsú. A vzali ostatky drobtóv dvanáste košóv plných. Mt14,21 Těch pak, kteří sú jedli, byl počet pět tisícóv mužóv kromě žen a dětí.
Mt14,22 A ihned jest přikázal učedlníkóm svým,
