mne, toběť bude prospěšen, Mt15,6 a nepoctí otce svého aneb mateře své. I zrušili ste přikázanie božie pro svá ustavenie. Mt15,7 Pokrytci, dobřeť jest prorokoval o vás Izaiáš řka: Mt15,8 Lid tento rty mě ctí, ale srdce jich jest daleko ote mne. Mt15,9 Nadarmoť mě ctí, učiece učenie a přikázanie lidská.“
Mt15,10 A svolav k sobě zástupy, vece jim: „Slyštež a rozumějtež! Mt15,11 Ne to, cožť vcházie v usta, poškvrňuje člověka, ale cožť z úst pocházie, toť poškvrňuje člověka.“ Mt15,12 Tehdy přistúpivše učedlníci jeho, vecechu jemu: „Vieš li, že zákonníci uslyšavše to slovo, pohoršili sú se?“ Mt15,13 A on vece: „Každé štiepenie, jehož jest neštiepil otec mój nebeský, vykořeněno bude. Mt15,14 Nechtež jich, slepíť jsú a vódce slepých, a povede li slepý slepého, oba v jámu upadneta.“ Mt15,15 I odpověděv Petr, vece jemu: „Vylož nám podobenstvie toto.“ Mt15,16 Tehdy on vece: „Ještě i vy bez rozumu jste? Mt15,17 Nerozumiete liž, že všecko, což v usta vcházie, do břicha jde a ven se vypúštie? Mt15,18 Ale kteréť věci z úst pocházejí, z srdceť vychodie, a tyť poškvrňují člověka. Mt15,19 Neb z srdce vychodie zlá myšlenie, vraždy, cizoložstva, smilstva, krádežové, křivá svědectvie, rúhanie, Mt15,20 tyť věci jsú, kteréť poškvrňují člověka. Ale neumytýma rukama jiesti nepoškvrňuje člověka.“
Mt15,21 A vyšed odtud Ježíš, bral se do krajin tyrských a sidonských. Mt15,22 A aj, žena kananejská vyšedši z končin těch, volala k němu řkúci: „Smiluj se nade mnú, pane, synu Davidóv, dcera má zle se od ďábelstvie trápí.“ Mt15,23 Jenž neodpověděl jie slova. I přistúpivše učedlníci, prosili sú ho řkúce: „Pustiž ji, neboť křičí za námi.“ Mt15,24 A on odpověděv, vece: „Nejsem poslán, jediné k ovcem, které sú zahynuly domu izrahelského.“ Mt15,25 Tehdy ona přistúpi i klaněla se jemu řkúci: „Pane, pomoz mi!“ Mt15,26 Jenž vece jie: „Nenieť dobré vzieti
