v[80r]číslo strany rukopisuás? Měliť sme s vámi všie pýchy plni[ap]plni] plnie dosti činiti nynie nedávno, mecíc se s vámi s radosti věčné. Zdali chcete se zase vlúditi, pokorú svú vaši zpurnost přikrývajíce? Jak se pokorni zdáte, ale nenieť vám to na mysli.“ Tehdy Solfernus, ačkoli hněviv bieše, však neda na sobě znáti, než vece k tomu anjelu: „Nechceš li zjednati, zač tebe prosíme? Myť sme na svádu nepřišli, jinéť máme jednati. A toť se přiházie poslóm, žeť mievají protivné puotky, ale majíť je v opatrnosti snésti.“ I vecechuť jim anjelé, aby s nimi řeči nechali, a poslachu dva, aby opověděli všemohúciemu. Tehdy pojemše ti dva anjeli Michala archanjela i přistúpichu před Hospodina. I vece Michal Hospodinu: „Pane svatý, otče všemohúcí, teď strážní brány královstvie nebeského pravie, že by někaký Solfernus s některými od Lucipera posly i ode všech ďáblóv k Vaší Velebnosti žádali sem[aq]sem] ſme[32]srovnej rkp. KNM IV E 6 na f. 21v: sú, rkp. NK XVII F 26 na f. 28r: sem přijíti, a že za to poctivě prosie, aby puštěni byli.“
Tehdy Hospodin zavola mocností i všech kóróv anjelských i poče s nimi mluviti, divě se, co by to nového bylo, že by oni chtěli do nebes. Ačkoli vědieše, co by oni jednali v svých radách, však proto jako svrchovaná múdrost činieše sě tomu nerozuměje, a ačkoli nepotřebie rady jemu bylo, však pro zachovánie řádu žádáše všech rady k tomu. Tehdy zdálo se všem okolo stojícím mocnostem, archanjelóm, anjelóm i všem kóróm anjelským nebeským, že by to neškodilo, by ti poslové ďábelští puštěni byli do nebe, a praviec, že by skrze to mohlo něco lepšieho vyjíti. I vece k tomu serafín: „Najvšemohutnější Pane a stvořiteli, buď tobě chvála a čest na věky věkóv, amen. Jakož neposlušný Luciper poslal své posly, ačkoli neopatrně učinil jest, že jest prvé Vaší Velebnosti nedal věděti, že by měl své posly tak valně vyslati, však proto nic Vašie Svatosti skrze to duostojnost nemóž umenšena býti pro mrzkost jich a v tom zvie Vaše Velebnost, jsú li v tom zastaralém zatvrzení, či snad pokorú jsúce hnuti, něco jiného umyslili jsú sobě k veleslavenství vašeho[ar]vašeho] waſſieho počestného. Ale však staň a naplň se vedlé vuole vašie všecko, což ráčíš.“
