otá[78r]číslo strany rukopisuzáno téhož Boha, ať nám zvěstuje o těch věcech po našich poslech, kteříž k němu vysláni budú od nás. A jestližeť jest učinil sám Buoh svévolně to, že nás sehnal s nebe, a nebude nám o to práv chtieti býti, musíť[ag]musíť] nuſӳt náš nepřietel býti věčně. Pakli kto neb kteří šikovali sú jeho na nás, nadějíce se, že sami na našich miestech budú v nebi, ten nebo ti takoví mejléť se o to, bychom k nim nemluvili. Nuže tyť sem tři věci předložil, važtež vy pak dále a šíře, a jak se vám zdá, a jest liť co neopatrného propověděno, opravte s vážností. Také toto chci pověděti, ať bych jednú řečí odbyl, chytrostí a tadlinkóv nehledajíce v tom, neb věc pilna jest a skonánie žádá spěšného. Když již poslové ti, kteříž od nás posláni budú, poselstvie řádně jim poručené neumenšujíc[ah]neumenšujíc] umenſſugicz[29]srovnej rkp. KNM IV E 6 na f. 18v: neumenšujíc ani přičínějíc, budú li mieti kterú moc přijieti, čehož by jim podáno bylo, aneb směli li by na koho přijíti o takové záštie. Toho také považte, na kom chceme pře státi o tak velikú věc. A musím tak pověděti mezi sebú, tuto jinde bych nechtěl mluviti. Neb ač i za nic nestáli bychom, slušieť nám hrdě mluviti a vysoce napieti a tuze při vésti. Ale my, v tomto našem roztržení jsúce, nemáme tak múdrých a opatrných, jenž by uměli nás s tak velikým člověkem o tak velikú věc rozděliti a rozsúditi právě, i zdálo li by se vám, Buohť má muže múdré a stálé rádce své, jenž, zdá mi se, osob nepřijímají, ani přiezni nehledie, učinieť spravedlivě každému a neshledánoť jest nikdy, byť jich kto v čem pomlúval. I nemnoho vybierajíc, přestaňmež na jeho radě, ale vymieniece, ať Michal tu nebývá, jestliť žeť na to přijde a Buoh bude chtieti. A oni, rada jeho, shlédajíc a uzřiec naše poddávanie, že na jeho vlastních přestati chceme služebníciech, mušil by velmi nešlechetný býti, byť nám křivdu učinil. Neb se jim svěříme, a ktož se komu svěří, máť mu věrně učiniti. I aby to bylo těm poslóm poručeno tak, aby s tiem mlčeli, neb snad toho potřebie nebude, an snad sám od sebe rozpomene se, že nám jest křivdu učinil, i navrátíť nás zase bez nesnáze a rokovánie dalšieho. Ale všakť slušie na budúcí[ai]budúcí] duczӳ věc [pomnieti]text doplněný editorem, také[aj]také] tak[30]zjevně chybný zápis věty, srovnej rkp. KNM IV E 6 na f. 19r: na budúcie věci pomnieti, také aby těm poslóm věřící listy dány by[78v]číslo strany rukopisuly.“