a[75r]číslo strany rukopisuby vždy při nich byli, pilně ostřiehajíc jich a hlédali jich, neb Hospodin rozuměl jest, že Luciper s anjely svými velikú má závist k němu a nepřiezeň, neb pro ně sehnán byl s nebe. A rozkázav to těm anjelóm Hospodin, i šel jest z ráje s množstvím anjelóv svých. Ale Adam s Evú s anjely svými zuostali sú v ráji [v]text doplněný editorem rozkoších[22]srovnej rkp. KNM IV E 6 na f. 13r: v ráji v rozkoši božie.

Tehdy stalo se, když Luciper zvěděl, že Adam v ráji zuostal a že mu Hospodin Evu ku pomoci z kosti jeho stvořil, svolal jest anjely své, ďábly, a velmi tajně mluvil k nim a řka: „Bratřie moji věrní, slibte mi, aby to tajno bylo, což s vámi mluviti budu, ať by se to dále neproneslo, a k tomu také, aby mi radni a pomocni byli, jakož o vás doufánie mám zvláštnie.“ Tehdy kteříž ďáblé v tu radu povoláni byli, slíbili sú věrně pomáhati sobě. I poče mluviti Luciper a řekl jest: „Viete li, že Buoh nynie byl jest v ráji a stvořenie jeho ono, jemuž převzděl Adam, s ním také byl jest? I přišlo mi nynie poselstvie, že Buoh opět cos v ráji ku pomoci tomu Adamovi stvořil jest, ale Buoh se všemi odšel jest, nechav jeho v ráji. A viete dobře, kterak veliká křivda stala se nám od Boha, tak že jsme z radosti našie vyhnáni, a to pro tohoto Adama. I raďtež mi k tomu, co by se vám zdálo. Poněvadž se nad Bohem mstíti nemóžem, ale mstěme se nad jeho stvořením.“ Tehdy Astarot hejtman, jenž byl té chvíle, řekl jest: „Poněvadž tak pilna věc jest a pravíš, že s’ tam měl posla, hodnéť jest, aby posel byl vyslyšán lépe a otázán, kterak se tam dálo, abychom opět zklamáni nebyli, neb vieš, žeť má Buoh mnoho zrádcí vtipných, jenž se také domýšlejí rozličných věcí.“ I zavolán jest ten posel k Luciperovi, jenž slovieše Azaf. I řekl jest k němu Luciper: „Pověz teď před námi v radě, co s’ tam viděl v ráji, co jest Buoh tak dlúho v ráji činil?“