přerozkoš[74v]číslo strany rukopisuným. I řekl jest opět k němu: „Z tohoto ze všeho ovoce jiesti budeš a jeho požívati.“ Ale okázav jemu jedno dřevo prostřed ráje, řekl jest: „Kromě tohoto, neb to sobě zuostavuji, neb kdyžkoli okusíš ovoce dřeva toho, smrtí umřeš ty i tvé pokolenie, nebť jest věděnie zlého i dobrého. A jáť tobě zpósobím tovařišku rovnu tobě, jenž s tebú obývati bude, pod mocí tvú jsúc, a vóli tvú činiti bude.“ Tehdy Adam jako okřav, jsa pln lásky a milosti božie, padl jest k nohám Hospodina a řekl jest: „Velebný a slavný stvořiteli mój, všecko vedlé vóle tvé hotov jsem učiniti.“

Tehdy Hospodin vpustil jest sen v něho, takže Adam usnul jest a spáše a nevědieše, co by se jemu stalo, ale anjelé stáchu nad ním, dívajíce se. Tehdy řekl jest Hospodin: „Nenie dobré člověku samému býti, učiňme jemu pomoc.“ A ztáh ruku svú, vyňal jest žebro z boku jemu pravého, an spáše. I řekl jest opět: „Aj, stvořenie mé jiné, kteréž zuostavuji k utěšení Adamovi, jenž bude slúti mužatka, neb jest od muže pošla, ale Adam ji bude nazývati Evú. A budeť tovařiška jeho, jsúc pod mocí jeho.“ A v tom Adam procíti, vnáhle uzřěl Hospodina nad sebú a Evu stojící s ním, jenž bieše převelmi krásna. Lekl se i nevědě, co jiného řéci: „Aj, jistě, toť kost jedna z kostí mých.“ A ihned ji zamiloval, neb se jemu líbieše. A Hospodin vece: „Ej, Adame, toť dávám tovařišku tobě, kterážť bude pod mocí tvú a ty jí vládnúti budeš.“ I opakoval jest a oznamoval přikázanie své opět oběma a řekl jest: „Ze všeho dřievie jiesti budete, kromě tohoto etc.cizojazyčný text“ A když všecky věci dokonal bieše Hospodin v ráji s Adamem a s Evú, a chtě odjíti zase do královstvie nebeského, i dal jest jima dva strážná, Adamovi jednoho anjela, aby jeho hlédal a ostřiehal a při něm vždy byl, obveseluje jej, a též Evě dal druhého anjela. A přikázal těma dvěma anděloma, a[75r]číslo strany rukopisuby