Ježíš: Řekl sem vám, že já sem. Hledáte li mne, nechať tito odejdú. V tu dobu všickni apoštolé od něho utekli. Proto pravie všickni, že ač jest svatý Petr a svatý Jan neutekl, ale zdaleka za ním šla, a jiní sú utekli. Tu Ježíše jemše, spředu jeho svaté ruce svázáše, na jeho hrdlo provaz vzděli, s sebú jeho hanebně trhajíc povedú. V ta doba k nim Ježíš to propovědě: Vyšli ste jako k lotru s meči i s kyji jímat mne, a mě na každý den s sebú v chrámě měvše, však ste mne nejeli.
Odtad jej najprvé vedú k Annášovi, svekrovi k Kaifášovu, a že svatý Jan bieše znám biskupovi i starostám židovským, s Ježíšem v duom vjide, ale svatý Petr ke dřvem přistúpiv, vjíti nemohl. Potom svatý Jan známosti uživ, svatého Petra v dóm uvedl. A jakž svatý Petr v dóm vnide, s jinými k ohni posadi se, tu jemu dievka toho domu vezřevši v oči, vece: A zdali i ty si z učedlníkóv člověka tohoto? Svatý Petr k dievce vece: Neznal sem toho ani viem, co ty dieš.
Tuto móže každý znamenati, kterak jest zle se zlým tovařistvem býti. Nebo by svatý Petr byl se k ohni k nim nepřimiesil, byl by hospodina nezapřel. V ta doba biskup židovský poče tázati Ježíše o jeho učení i o jeho učedlníciech. K tomu Ježíš vece: Já sem světu zjevenie mluvil, ve škole i v chrámě učil, tu kdežto se židé scházejí, a skrytě sem nic nemluvil. Co mne tiežeš? Otěž těch, kteříž sú slyšeli, co sem k nim mluvil. A když to Ježíš propovědě, v ta doba
