svatého těla těžkost rány od hřebóv probité se drúc rozšířichu, odtadžto jeho svatá krev třmi potoky na zemi chrčieše. V tu dobu Židé naň vzvolachu a řkúc: Jinés uzdravoval, a sebe uzdraviti nemóžeš. Jsi li syn boží, sstup nynie s kříže. Druzí voláchu: Jsi li král izrahelský, sstup s kříže a uvěříme v tě. Ten hlas od rady bieše diábelské, neb jakž pravie světí mistři: Diábel na jedné straně kříže stáše znamenaje, mohl li by co tu zisku mieti. A znamenav, že jemu Ježíšova smrt škodna bieše, chtěl rád jeho smrt staviti, i nemohl, protož židóm radil, aby ho s kříže ponúceli.
A když tak Ježíš na kříži do šesté hodiny stáše, tehda po všem světu mrklo, slunce svú krásu bieše ztratilo, skály se zsedaly, země se třásla, opona v chrámě napoly se rozedřela na znamenie, že všeho světa spasitel v tělesenství trpí. V tu dobu Maria, matka jeho, a svatý Jan s jinými paniemi podál stáchu, žalostivě hlédajíc v jeho svatú tvář, neb pro židovský lid a pro veliký dav k němu přistúpiti nemožiechu. A když Židé ty zázraky uzřechu, druh na druha vzhlédaje, domóv jidechu. V tu dobu Pilát jednu dsku kázal na kříž vzbíti, na niežto psáno bieše trojím jazykem, židovsky, řečsky a latině: Ježíš Nazaretský, král židovský. Jako by řekl: Proto jest ukřižován, že jest byl král židovský, neb tehdy ten obyčej bieše, kohož ukřižovachu, nad ním vinu smrti napsachu. A když lid židovský do města se vráti, tehda Ježíš pomodli se bohu otci a řka: Otče, odpusť jim, neboť nevědie, coť činie.
V ta doba lotr, jenžto na levici ukřižován bieše,
