židovský panoše přistúpiv i da jemu veliký políček a řka: Tak odpoviedáš biskupovi? To Ježíš pokorně přetrpěv, vece: Promluvil li jsem zlé svědečstvie, daj svědečstvie zlému, pakli jsem dobře a právě promluvil, proč mě nadarmo tepeš?
Odtad ho tak Annáš svázána Kaifášovi biskupovi poslal, u něhožto se bieše veliký sbor lidu sebral, čakajíce Ježíše. A když jeho svázána povedú, za ním zdaleka svatý Petr jdieše a čakaje skonánie, totiž pustí li ho, čili na smrt odsúdie. A když svatý Petr s jinými v dóm vjide, inhed ho jedna dievka potkavši i vece: Zajisté tento s Ježíšem z Nazareta bieše. Svatý Petr poče věrovati a řka: Neznám toho člověka. Po malé hodině ti, ješto tu stáchu volně, počechu toho potvrzovati a řkúc: Zajisté ty si jeden z Ježíšových učedlníkóv. Tvá řeč, ta tě pronášie, vidíme, že si z galilejské vlasti. Tehda svatý Petr poče věrovati a řka: Neznám toho člověka. V ten čas kokot zapěl.
V ta doba Ježíš na svatého Petra vezřel. Kteraké jest to bylo vzezřenie, tělesné li, čili duchovnie? O tom svatý Augustin píše v kněhách svatého čtení sjednání, že to bylo vzezřenie duchovnie. Že jakž brzo kokot zapěl, tak inhed milost zvláštnie Jezukristova jemu v srdce tanula. Tu inhed svatý Petr rozpomanul se na Ježíšova slova, že třikrát Jezukrista zapřel, neb jakž bieše jemu na večeři řekl Ježíš: Prvé než kokot zapěje, třikrát mne zapříš. V tu dobu svatý Petr z domu vyšed i
