k Ježíšovi přistúpiv a jeho pocelovav, vece: Zdráv buď, mistře. Tehda Ježíš vida Jidášovu dokonalú zlost, jeho účinka hřiech zjevi a řka: Jidáši, pocelováním syna člověčieho zrazuješ. Jidáš Ježíšovi nic neodpověděl, neb viděl, ano nižádný na něho nesahá, chtě jeho jieti. V tu dobu apoštoli pokřiknú a řkúc: Mistře, kážeš li sebe brániti? Dřieve než Ježíš odpovědě k tomu, až svatý Petr meč vytrhl, Malchovi, sluze biskupa židovského, pravé ucho uťal. Tehda Ježíš k svatému Petru vece: Obrať svój meč v nožnice, neb všeliký, jenž se s mečem obcházie, ten smrtí od meče scházie. Tu inhed Ježíš Malchovi ucho přede všemi přičinil a uzdravil. Když jest Ježíš Malchovi ucho uzdravil, proč sú veň vidúce div neuvěřili? Tak svatý Krysostomus praví, že tehdy noc bieše, protož mnozí toho divu neviděli, pakli sú kteří viděli, ale v své zlosti zatvrzeni byli. Na rytieřstvo se obrátiv, propovědě k nim a řka: Koho hledáte? Oni odpověděchu: Ježíše z Nazareta. Ježíš k nim vece: Já sem. A jakžto brzo uslyšechu, takž všickni vzpět padli na zemi, neb je nebeská hróza ohromila z jeho svatého odpověděnie. Jako by řekl: Vidíte li to, že bych mohl nad vámi svítěziti. Protož letěvše vstáti nemohli, jeliž jim ponukl, jakžto praví jedno vykládanie, aby vstali a řka: Vstaňte, nelekajte se. A to proto také učinil, aby jim ukázal, že utéci moha nechtěl, ale dobrovolně se jieti dal. A jakž vstachu, opět jich Ježíš otázal a řka: Koho hledáte? Oni odpověděchu: Ježíše z Nazareta. Jimžto vece