spasitele počala, prosíme tebe, aby nás ráčila i v těle i v duši obradovati na věky věkóm. Amen.
Pravenie o božím umučení
Svatý Jan apoštol a evanjelista, milostný apoštol Ježíšóv, jenž snažně všecky jeho skutky znamenal, píše, že Ježíš s apoštoly šel do jedné zahrady před město za potok, jemužto jméno Cedron. Do té zahrady často všel, aby tu své apoštoly učil a jim své svaté slovo kázal. Proč jest do té zahrady šel a tu jat býti chtěl? To jest proto učinil, nebo byl li by v domu jímán, byl by hospodář přátely svolal, s nimižto Ježíše bráně, byl by mnoho lida ranil anebo i zabil. Tomu Ježíš nechtěl, ale do zahrady šel, aby všem znáti dal, že se v domu krýti nechtěl, ale v zjevném miestě dobrovolně se postavil. To miesto Jidáš dobře věděl, neb tu s Ježíšem často dřieve chodil bieše. A když Ježíš v zahradu vjide, propovědě k svým apoštolóm a řka: Poseďte tuto, a jáť otejda, maličko pomodlím se. A vy se modlte, abyšte nevešli u pokušenie, totiž aby pokušenie nad vámi nemělo svítězenie. Neb jakž kolivěk mě v pravém člověčenství vidíte, že se dám jieti, vázati i na smrt vésti, však by nebylo ve mně skrytě pravé božstvie, nemohlo by býti skrze mú smrt hřiešných vykúpenie.
V ten čas pojem tři apoštoly: svatého Petra, svatého Jana a svatého Jakuba, od jiných apoštolóv podál odjide. A to proto učinil, neb jakož jest na hoře Tábor pojal ty tři apoštoly na svědečstvie, aby se jim tu u blažené světlosti zjevil, tu je na modlitvu pojal, aby jim tu truchle
