zbíti od prvnieho dne do dvú letú vstář, vzem Jozef děťátko a matku jeho, Mariji, do Ejipta šel a tam s dietětem byl sedm let, až král Herodes i umřel. Té nemilosti nechtěl bóh tomu nemilostivému králi přezřieti, ale, jakžto praví svatý otec Remigius u vykládaní svatého Matúše čtení, svým vlastním nožem, jablko strúže, nožovú sobě ránu u břicho dal, nad sebú sám své zlosti pomstil a tak zlú smrtí sšel.
Ale že svatý Matúš evandělista ve čtení píše, že se anjel Jozefovi ve snách zjevil, tu móž býti otázanie, jest li hřiech ve sny věřiti. Tu slušie věděti, že sú rozliční snové pro dřevnie myšlenie, neb o němžto člověk mnoho myslí, o tom se snové rádi dějí a ti se nikdy nezračují. A o těch snech praví múdrý Šalomún: Kde jest mnoho snóv, tu jest mnoho ješitenstvie. A jeden mudřec řekl: Na sny netbaj, druzí snové jsú od vnitřnieho přirozenie. [Jsú li studeného přirozenie,]text doplněný editorem[25]Jsú li studeného přirozenie] doplněno podle KNM III D 44 zdají se jim snové, by v ledu neb v sněhu bývali. Pakli sú horkého přirozenie, s ohněm se obcházejí. Pakli sú těžké hrubé mysli přirozenie, tehda ve sně umrlce a strašlivé smutné sny mievají. Pakli krve mnoho mají, črvené barvy ve sně vídají. Protož, jakž praví pohanský mistr Aristotileš:
