Jezukristu, oboří li se váš chrám, vy křesťanskú vieru přijměte. A když tomu větčie [strana]text doplněný editorem[24]strana] doplněno podle KNM III D 44 pohanóv povolila, všickni z chrámu vyšedše, počechu přihlédati, kterak by se to konalo. A jakž se svatý Jan bohu pomodlil, tak vešken krám pohanský se zrušil a modla pohanská se na kusy ztlúkla. Z toho se biskup pohanský jménem Aristodemus rozhněvav, všeckny lidi spolu svadil, tak že se všickni zbíti chtiechu. K němužto svatý Jan vece: Co chceš, ať učiním, aby se lid upokojil? K němužto pohanský biskup vece: Chceš li, ať uvěřím v tvého boha, dám tobě jed píti, neuškodí liť, budu tvého boha za pravého mieti. K tomu apoštol vece: Staň se, jakž dieš! A když na té smlúvě oba ostašta, pohanský biskup vece: Chci tomu, aby od toho jedu jiné mrúce viděl a skrze to viece se ustrašil. To řek pohanský biskup, k starostovi městskému šel, dva na smrt odsúzená u něho uprosil, jimžto, jakž brzo ten jed píti dal, tak inhed padše, sta umřela. A zatiem apoštolovi když téhož pitie podal, tehda svatý apoštol vzem čieši, znamením svatého kříže požehnav, všeckno vypil, a nic vady na sobě nepočil. Proněžto všickni, kteřížto biechu tu, bohu chválu vzdachu. Tehda pohanský biskup svatému Janu vece: Ještě na tom pochybuji, protož učiníš li jedno, že tyto od jedu umrlé vzkřiesíš, uvěřím beze všie řeči v Jezukrista. Tehdy svatý Jan jemu své sukně podal. K němužto pohanský biskup vece: Čemu mi svú sukni dáváš, zdali to tvá sukně móže učiniti, abych já to uzřel? K němužto svatý apoštol vece: Jdi a tuto sukni na ta dva umrlá polože, rci: Apoštol Jezukristóv mě