mezi vámi. J8,38 Já, což jsem viděl u mého otcě, to mluvím. A vy, což jste viděli u svého otcě, to činíte.“ J8,39 Otpověděvše vecěchu jemu: „Otec náš jest Abraham.“ Vecě jim Ježíš: „Jste li synové Abrahamovi, čiňte skutky Abrahamovy. J8,40 Ale nynie hledáte mě zabiti, člověka, jenž jsem vám pravdu mluvil, jižto jsem ot boha slyšal. Toho jest Abraham nečinil. J8,41 Vy činíte skutky vašeho otcě.“ Tehdy jemu vecěchu: „My nejsmy porozeni z smilstvie, jednoho boha jmámy otcě.“ J8,42 Tehdy jim vecě Ježíš: „By byl buoh váš otec, milovali byšte mě ovšem, nebo já jsem z boha pošel i přišel. Ani jsem sám ot sebe přišel, ale on mě jest poslal. J8,43 Proč mé mluvy nepoznáte a nemóžete slyšěti mé řěči? J8,44 Vy jste z uotcě diábla a žádost vašeho otcě chcete učiniti. On jest vražedlník ot počátka a v pravdě jest nestál, nebo pravda nenie v ňem. Když mluví lež, z své vlastnosti mluví, nebo jest lhář i jejie otec. J8,45 Ale já ač pravdu mluvím, však mi nevěříte. J8,46 Kto z vás bude mě tresktati z hřiecha? Kdy pravdu mluvím, proč mi nevěříte? J8,47 Ktož jest z boha, slova božie slyší. A proto vy neslyšíte, nebo z boha nejste.“

J8,48 Tehdy otpověděchu Židé i vecěchu: „Však my dobřě diemy, že jsi ty Samaritán a běsa jmáš.“ J8,49 Otpověděv Ježíš vecě: „Já nejmám běsa, ale ctím mého otcě, a vy mne nectíte. J8,50 Však já nehledám své slávy, že jest, kto hledá i súdí. J8,51 Věrně, věrně pravi vám, ktož bude mé řěči chovati, smrtí neumře na věky.“ J8,52 Tehdy vecěchu Židé: „Již jsmy poznali, že jmáš běsa. Abraham jest umřěl i proroci, a ty pravíš: Bude li kto chovati mé řěči, neokusí smrti na věky.“ J8,53 I vecěchu Židé: „Zdalis jsi ty větší našeho otcě Abrahama, jenž jest umřěl? I proroci jsú zmrli. Čím sě ty činíš?“ J8,54 Otpovědě Ježíš: „Ač sě já sám chválím, chvála má ničse nenie, nebo jest otec muoj, jenž mě slaví, jehož vy pravíte, by byl váš buoh, J8,55 a nepoznali jste jeho, ale já jej znám. Pakli bych řekl: Neznám jeho, byl bych lhář, rovný vám. Ale viem jej a jeho řěči chovám. J8,56 Abraham, otec váš, radoval sě jest, aby viděl muoj den; uzřěv [i]text doplněný editorem[423]i] et lat. utěšil sě jest.“ J8,57 Tehdy vecěchu k ňemu Židé: „Pětidcát let ješče nejmáš, a viděl jsi Abrahama?“ J8,58 Tehdy jim vecě Ježíš: „Věrně, věrně pravi vám, dřieve než jest Abraham byl, já jsem.“ J8,59 Tehdy vzdvihú kamenie, chtiece naň lúčěti, ale Ježíš schrasti sě i vyjide z chrámu.

Devátá kapitola

J9,1 Pak jda Ježíš, uzřě člověka slepého ot narozenie. J9,2 I otázachu jeho učedlníci jeho: „Mistře, kto jest shřěšil: tento li, čili jeho otec a mátě, že sě jest slep urodil?“ J9,3 Otpovědě Ježíš: „Ani jest tento shřěšil, ani jeho otec a mátě, ale aby sě boží skutci na ňem zjěvili. J9,4 Já musím činiti jeho skutky, ktož mě jest poslal, dokudž den jest. Nebo přijde noc, kdyžto ižádný nebude moci dělati. J9,5 Dokudž jsem na světě, světlost jsem světská.“ J9,6 To když povědě, plinu na zemi i učini bláto z sliny i vzmaza na jeho oči J9,7 a vecě jemu: „Jdi a omý sě na kupadlách sidonských (ješto slovú Poslaný)“. Tehdy on otjide i zmy sě i přijide vida. J9,8 A tak súsědi [a ti, ktož]text doplněný editorem[435]a ti, ktož] et qui lat. jsú jej vídali dřieve,