z Jeruzaléma: „Však on jest, jehož hledají Židé zabiti, J7,26 a toť, zjěvně mluví, a ničse jemu neřkú. Zdali jsú jistě poznali kniežata, že jest on Kristus? J7,27 Však viemy, tento otkud jest. Ale když přijde Kristus, ižádný nevie, otkud jest.“ J7,28 Tehdy vzvola Ježíš, v chrámu učě i řka: „Znáte mě, [a]text doplněný editorem[330]a] et lat. otkud jsem, vieste. A přišel jsem [ne]text doplněný editorem[332]ne] non lat. sám ot sebe, a spravedlný jest, ktož mě jest poslal, jehož vy nevieste, J7,29 ale já jej vědě. Pakli bych řekl: Neviem jeho, budu lhář, rovný vám. Ale viem jej, neb ot ňeho jsem a on mě jest poslal.“ J7,30 Protož hledáchu jeho jieti, ale ižádný neztěže naň ruky, že ješče nebieše přišla jeho hodina. J7,31 A mnozí z zástupa uvěřichu veň i mluviechu: „Když přijde Kristus, zdali viece divóv učiní, než tento což činí?“ J7,32 Uslyšěvše duchovníci to o ňem vrtříce, i poslachu kniežata i duchovníci své sluhy, aby chopili Ježíšě. J7,33 Tehdy jim vecě Ježíš: „Ješče malý čas s vámi jsem a jdu k ňemu, kto mě jest poslal. J7,34 Budete mne hledati, a nenaleznete, a kdež já jsem, vy nemóžete přijíti.“ J7,35 Tehdy vecěchu Židé sami k sobě: „Kam tento pójde, že my jeho nenaleznemy? Zdali pójde mezi pohany a bude jě učiti? J7,36 Kteraká jest to řěč, ješto mluvi: Budete mne hledati, a nenaleznete, a kdež jsem já, vy nemóžete přijíti?“

J7,37 Pak poslednieho dne velikých hodóv stáše Ježíš volajě a řka: „Kto jest žiezliv, poď ke mně a pí. J7,38 Kto u mě věří, jako písmo praví: Potoci budú plúti z jeho břicha živé vody.“ J7,39 A to mluvieše o svatém dušě, jehož jmějiechu přijieti, ktož veň věřiechu. Nebo ješče duch svatý nebieše dán, že Ježíš ješče nebieše oslaven.

J7,40 Tehdy zástup ten, když uslyšěchu tyto jeho řěči, mluviechu: „Věrně toto jest prorok.“ J7,41 A jiní mluviechu: „Toto jest Kristus.“ Tehdy někteří vecěchu: „Zdali ot Galilee přijde Kristus? J7,42 Však písmo praví, že z plemene Davidova a z Bethlema městcě, kdež jest David byl, přijde Kristus.“ J7,43 A tak pro ňeho stala sě jest róznicě v zástupě. J7,44 Tehdy někteří z nich chtiechu jej jieti, ale však ižádný neztěže naň svú ruku. J7,45 Pak přijidú služebníci k biskupóm i k duchovníkóm. A oni jim pověděchu: „Proč jste jeho nepřivedli?“ J7,46 Otpověděchu panošě: „Nikda jest člověk takež mluvil, jako tento člověk mluví.“ J7,47 Tehdy jim otpověděchu duchovníci: „A zdali jste vy oklamáni? J7,48 Zdali jest někto z kniežat veň uvěřil nebo z duchovníkóv? J7,49 Ale tento zástup, jenž nezná zákona, proklatý jest.“ J7,50 Tehdy jim vecě Nikodemus, ten, jenž bieše přišel k ňemu v noci, a ten bieše jeden z nich: J7,51 „Zdali naše právo otsúdí člověka, nežli dřieve uslyší ot ňeho a vzvie, co činí?“ J7,52 Otpověděchu i vecěchu jemu: „A zdali jsi ty Galilejský? Snábděj písmo a viz, že prorok z Galilee nevznikne.“ J7,53 I vrátichu sě každý jich do svého domu.

Osmá kapitola

J8,1 Pak Ježíš bra sě na horu Olivetskú J8,2 a na udnění opět sě vráti do chráma a vešken lid přijide k ňemu, an jě sedě učieše. J8,3 I přivedú mudráci i duchovníci ženu popadenú v cizoložství, a postavivše ji naprostřěd, J8,4 vecěchu jemu: „Mistře, tato žena popadena jest nynie v cizoložství J8,5 a takú věc přikázal jest nám Mojžieš v zákoně ukamenovati. Protož co ty k tomu dieš?“ J8,6 A to mluviechu