kterýž jest nad ním, tehdy jest těžko jako kámen u vodě a jde dolóv do svého miesta přirozeného, v němž ani těžkosti, ani lehkosti má.
Čtvrtý živel jest oheň a ten jest okolo povětřie, ten má miesto nad jinými živly a dotýká sě nebe Měsiecova a jde vókol okolo povětřie a je tak s sebú pojímá. Oheň jest v přirození horký a suchý a tvrdé věci měkčí a měkké tvrdí. Oheň dělí věci smiešené, jako čistec neb olovo od střiebra neb zlato od mědi aneb od střiebra, a směšuje věci suché, jako ohněm spustí měd s střiebrem. Ohněm smiesí vodu s pšenicí a s chmelem a bude pivo. Oheň řiedké věci hustí a husté ředí, a tak odporné zpósoby uvodí. Oheň má moc smiesiti s každú věcí dielnú od pravých živlóv, totíš třech věcí, které jsú smiešené ze čtyř živlóv. Oheň v svém miestě jest čist tak, že jeho nevidíme, ale skrze něj nebe vidíme. Oheň dolejší jest smiešený a nenie púhý, ale smiešený a tiehne sě zhuoru do svého miesta.
Tito čtyřie živlové tak sě mají, že jeden ruší druhý a opět zasě a z jednoho rodí druhý a opět zasě. Z ohně sě rodí povětřie a zasě. A když sě z ohně rodí povětřie, tehdy sě oheň ruší a tak i zasě. Z povětřie voda a z vody země a odporně i zasě. Oheň odporen jest vodě, nebo jest horký a suchý a voda mokrá a studená. Povětřie odporno jest zemi, nebo povětřie jest vlhké a teplé a země suchá a studená. Tito živlové smiešeni jsú v každém člověku i v jiných věcech dielných od nebe a od živlóv, a tak jsú smiešeni, že v nižádné věci nejsú rovně, ale jednoho viec nežli druhého. A tak v které věci jest viec ohně, viec má vlažnosti od ohně a jest suchá a horká. A jest li člověk, jenž má viec ohně, ten jest barvy rudné a jest křepký a hněvivý. Pakli jest viec povětřie, tehdy jest ta věc teplá a vlhká. A jest li člověk, že jest od polu masitý a měkký, červený a bielý,
