odteplí sluncem, tehdy sě v oblaky a ve mlhy zdvihne a potom dště neb snieh neb krúpy činí. Také má živé věci v sobě, jakožto ryby, a jest potřebná zvieřatóm zemským i povětrným. A ač v řekách a v potociech jest sladká, neb sě šlechtí slunečnými paprslky, však v moři jest jako s sirú smiešená.
Potom okolo vody jest povětřie, jímž dýchají zvieřata, jenž bydlé v něm. To nenie tak hmotné jako země a voda, ale jest ušlechtilejšie, aniž móž viděno býti, ale skrze ně vidíme a jeho zrakem nečijeme. To povětřie v přirození jest teplé a vlhké, ač studeno bývá pro jiné věčí moci, jenž je měnie. Jako vietr od puolnoci aneb jiná věc, jakžto moci nebeské, také sě studí od země a vody. To povětřie má tři strany. Jedna jest pod ohněm a hlubokost má do třetiny, a tak jest pro oheň teplá. Druhá strana jest od vody a od země odkryté opět až do třetiny, a ta sě najviec mění, někdy jest velmi teplá a druhdy velmi studená. A třetie jest prostřed tuto, a ta jest ustavičně studenějšie nežli dolejšie a v té sě rodie sněhové, krúpy a dšťové, když sě vnese mnoho vody tam a bude studená, znamenitě tehdy sě urodí snieh, byla li jest voda řiedká. Pakli hustá, tehdy krúpy. A proto obecně snieh jde zimě, nebo řiedcí sě oblakové zdvihují, ale létě krúpy, nebo slunce móž mnoho vody zdvihnúti. A když vysoko vejde, tehdy sě tam smrzne. Pakli jest tam povětřie teplejšie, tehdy zasě spadne deštěm.
V povětří sě rodie zápalové, jakožto sě zdají hvězdy s ocasy. Aneb zdají sě, jakoby duoch zapálený letěl, jemuž hlúpí řiekají črt. A také dolóv letie zápalové a lidé řiekají, by sě hvězdy třiebily. A ti skutkové jsú přirození a jest jiných mnoho, o nichž mlčím. Povětřie jest lehko v zemi a u vodě a jdú vzhuoru těch dvú živlú. Ale když povětřie bude vloženo v oheň, kterýž
