všechna moc jeho odtud byla zpravována. A ať bych málo napověděl světa zpósobu, slyš napřed, prostřed světa země, jiež těžkosti prostředek jest pravý světa prostředek. A ta jest hmotná a hrubá, avšak sě nikdy nehýbá, ač jejie stránky sě hýbají anebo třesú. A jest suchá a studená v přirození, na níž sě živé věci rodie a rušie. Ta jest přikryta vókol vodú, kromě čtvrté strany, která jest odkryta pro zachovánie zvieřat. A kterak sě čtvrtá strana dělí na mnoho, země, která má zpósoby a rozdiely, o tom mlčím. Také kterak jest hluboká, kterak jest veliká a kterak jest vnitř zpósobená, kterak okrúhlá, o tom všem mlčím, neb by bylo o tom dlúhé mluvenie.
Potom jest voda nad zemí a hýbá sě okolo země a jest studená a vlhká, ta od přirozenie tiehne z země vzhuoru. A když v povětří bude povýšena, tiehne sě dolóv, a tak své miesto přirozené má nad zemí. Ta má skutek přirozený vlažiti a studiti. A když sě odteplí sluncem, tehdy sě v oblaky a ve mlhy zdvihne a potom dště neb snieh neb krúpy činí. Také má živé věci v sobě, jakožto ryby, a jest potřebná zvieřatóm zemským i povětrným. A ač v řekách a v potociech jest sladká, neb sě šlechtí slunečnými paprslky, však v moři jest jako s sirú smiešená.
Potom okolo vody jest povětřie, jímž dýchají zvieřata, jenž bydlé v něm. To nenie tak hmotné jako země a voda, ale jest ušlechtilejšie, aniž móž viděno býti, ale skrze ně vidíme a jeho zrakem nečijeme. To povětřie v přirození jest teplé a vlhké, ač studeno bývá pro jiné věčí moci, jenž je měnie. Jako vietr od puolnoci aneb jiná věc, jakžto moci nebeské, také sě studí od země a vody. To povětřie má tři strany. Jedna jest pod ohněm a hlubokost má do třetiny, a tak jest pro oheň teplá. Druhá strana jest od vody a od země odkryté opět až do třetiny, a ta sě najviec
