mění, někdy jest velmi teplá a druhdy velmi studená. A třetie jest prostřed tuto, a ta jest ustavičně studenějšie nežli dolejšie a v té sě rodie sněhové, krúpy a dšťové, když sě vnese mnoho vody tam a bude studená, znamenitě tehdy sě urodí snieh, byla li jest voda řiedká. Pakli hustá, tehdy krúpy. A proto obecně snieh jde zimě, nebo řiedcí sě oblakové zdvihují, ale létě krúpy, nebo slunce móž mnoho vody zdvihnúti. A když vysoko vejde, tehdy sě tam smrzne. Pakli jest tam povětřie teplejšie, tehdy zasě spadne deštěm.
V povětří sě rodie zápalové, jakožto sě zdají hvězdy s ocasy. Aneb zdají sě, jakoby duoch zapálený letěl, jemuž hlúpí řiekají črt. A také dolóv letie zápalové a lidé řiekají, by sě hvězdy třiebily. A ti skutkové jsú přirození a jest jiných mnoho, o nichž mlčím. Povětřie jest lehko v zemi a u vodě a jdú vzhuoru těch dvú živlú. Ale když povětřie bude vloženo v oheň, kterýž jest nad ním, tehdy jest těžko jako kámen u vodě a jde dolóv do svého miesta přirozeného, v němž ani těžkosti, ani lehkosti má.
Čtvrtý živel jest oheň a ten jest okolo povětřie, ten má miesto nad jinými živly a dotýká sě nebe Měsiecova a jde vókol okolo povětřie a je tak s sebú pojímá. Oheň jest v přirození horký a suchý a tvrdé věci měkčí a měkké tvrdí. Oheň dělí věci smiešené, jako čistec neb olovo od střiebra neb zlato od mědi aneb od střiebra, a směšuje věci suché, jako ohněm spustí měd s střiebrem. Ohněm smiesí vodu s pšenicí a s chmelem a bude pivo. Oheň řiedké věci hustí a husté ředí, a tak odporné zpósoby uvodí. Oheň má moc smiesiti s každú věcí dielnú od pravých živlóv, totíš třech věcí, které jsú smiešené ze čtyř živlóv. Oheň v svém miestě jest čist tak, že jeho nevidíme, ale skrze něj nebe vidíme. Oheň dolejší jest smiešený a nenie púhý, ale smiešený a tiehne sě zhuoru
