zastiení a druhdy ne celý. A to hvězdáři úplně pokládají, o němž jest mistrovstvie hluboké a dlúhé, z toho vynímají mudrci, že Slunce jest mnoho větčie než Země. Poněvadž stien sě menší, který od Země jde. Jehož duovod, kdyby sě větčil na každý měsiec, bylo by pokaženie Měsiece. Také z toho vynímají, že Měsiec jest menší než Země mnoho, jinak by nemohl vešken sě zastieniti. Nebo stien, jenž jde od Země, jest menší nebo uzší než Země, a věc větčie v menší zachovati sě nemóž. Protož duovod stojí, chceš li k němu patřiti, a věz, ač sě Měsiec zdá větčí než Slunce, však mnoho menší. Ale to zdánie jest proto, neb jest bližší než Slunce.
Měsiec od přirozenie jest studený a vlhký. A proto kdy Měsiece přibývá k našemu zraku, tehdy v nás vlhkosti přibývá. A diem k našemu zraku proto, že vždy jest Měsiec viec než napoly osviecen, poněvadž jest jakožto kúle a za ním výše jest Slunce, a k tomu menší mnoho nežli Slunce. Protož Slunce jest osvěcuje vždy viec než napoly, kromě když v stien zemský vende, ač sě k nám jeho světlost nesvietí. Ne, věz, když jest na novu Měsiec, tehdy najviec jest osviecen. Nebo jest od Slunce v tu dobu najblíž, ač toho nevídáme, nebo jest to s druhé strany osviecenie. Tak tehdy jeho světlosti znamenitě přibývá i ubývá k našemu zraku. A vedlé toho osviecenie a zraku má tu vášeň, že když jemu proti které zemi anebo věci světlosti přibývá, tehdy vlhkosti dává, a proto u moře přibývá, i každé vlhkosti, i piva, i vína. A proto dobré jest vína sbieranie v pln Měsiec. A dobré jest bíti vepře a skopce na pln Měsiec, nebo viec tuku mají. Proto také jest, když kto uražen bývá v hlavu na pln Měsiec, že jemu proťata bude mázdra mozková, nebo sě jest naplnila mozkem. Protož také jest, když dřievie bude rubáno na pln Měsiec, spěše zhyne a molové sě v něm spieš pro tu vlhkost zarodie. Tak […]text doplněný editorem[20]chybějící listy; následující list 85 je vevázán do sborníku nenáležitě
