[13v]číslo strany rukopisuviděl obličěj jeho.

Ps11,1[152]verš nepřeložen Ps11,2 Spasena mě učiň, hospodine, nebo sešlo světcu, nebo umenšeny súť pravdy ot synóv člověčích. Ps11,3 Ješuti mluvili [153] mluvili] mluwy rkp. súť každý ku bližniemu svému [154] svému] ſwe rkp. , rty lstivé, v sirdci a sirdcem mluvili sú. Ps11,4 Zatrať, hospodine [155] Zatrať, hospodine] Disperdat Dominus lat. , rozličné rty lstivé a jazyk zle mluviece [156] zle mluviece] magniloquam lat., maliloquam var. . Ps11,5 Již sú řekli [157] řekli] rezkly rkp. : „Jazyk náš rozvelíčiemy [158] rozvelíčiemy] rozwelyczie rkp., vzvelíčie<my> Vintr 1986 , rty našě [159] našě] nášě Vintr 1986 ot nás jsú. Kto náš hospodin [14r]číslo strany rukopisujest?“ Ps11,6 „Pro hubenstvie nedostatečných a stonánie chudých juž vstanu,“ praví hospodin. „Položi v spaseňú tvém [160] tvém] navíc oproti lat. , věrně skuci v ňem.“ Ps11,7 Mluvenie [161] Mluvenie] luvenie rkp., majuskule nedoplněna, na volném místě předepsáno m hospodinovo, mluvenie čisté, střiebro ohňem pokušené [162] pokušené] pokúšené Vintr 1986 , přěpúščáno z země [163] z země] terrae lat., a terra var. , čiščeno sedmkrát. Ps11,8 Ty, hospodine, chováš [164] chováš] servabis lat., srov. schováš BiblDrážď nás i ostřieháš nás ot pokolenie [165] pokolenie] původně pokoleny rkp., jinou rukoupřipsáno e toho na věky. Ps11,9 Okolo nemilostiví chodie, podlé výsosti tvé rozmnožil si syny člověčie. Chvála otci i synu i svatému [166] svatému] ſwa rkp., sva<tému Duchu> Vintr 1986 … [167] Chvála … svatému] navíc oproti lat.

Ps12,1 Dokud [168] Dokud] v lat. předchází In finem. Psalmus David , hospodine, zapomínáš mne do skončenie [169] skončenie] ſko(n)czeny… rkp. , dokud otvraciješ obličěj svój ote mne? Ps12,2 Jako dlúho položi radu [170] radu] consilia lat., consilium var. v duši méj, bolest v sirdci mém přěs den? Ps12,3 Dokudž výší sě [171] výší sě] exaltabitur lat. nepřietel [172] nepřietel] původně neprziete rkp., jinou rukou připsáno l mój nad mě? Ps12,4 Vezři i uslyš mě, hospodine bože mój. Prosvěti [173] Prosvěti] srov. Vintr 1989, Prosvieti Vintr 1986 oči moji, abych nikdy neusnul v smirti, Ps12,5 aby nikdy neřekl nepřietel mój: „Přěmohl sem proti ňemu.“ Jenž mútie mě, vzveselé sě, ač zamúcen budu, Ps12,6 ale jáz