[4r]číslo strany rukopisu[…]text doplněný editorem[26]chybějící listy; ZrcSpasK 69 [je]text doplněný editoremho lid a vyvedl syny izraelsk[é]text doplněný editorem [v]text doplněný editorem zemi mlékem a strdí tekúcí. [Ta]text doplněný editoremkež Christus ranil diábla a všěcku jeho sběř a vyvedl sva[té]text doplněný editorem z pekla do věčného nakrmen[ie]text doplněný editorem. Tu jsú krmeni mlékem, točíš sladkým obezřěním člověčstvie, a strdí, točíš nad stred tekúcím[c]tekúcím] tekuczi opatřením buožstvie.[27]ZrcSpasK 70 Hospodin chtě židy vysvoboditi zpósobil sám sě ukřižovati. To také vysvobozenie člověčie buoh zpósobil, když patriarchu Abrahama z ohně Kaldeóv vyprostil. Neb Kaldeové Ur, točíš oheň miesto buoha ctili, a když Abraham nepovolil, jej v oheň vrhli. Ale buoh pravý, jejž on ctil a jemu sě modlil, z uohně[d]uohně] uhne Kaldeóv jej milosrdně vyprostil. Tehdy jako Abrahama zachoval bez shořenie, takež svaté zachoval v přědpeklí beze všeho úrazu. A jakež hospodin vyňal Abrahama a otcem mnohých národuov učinil, takež Christus z předpeklé otcě vykúpil a zástupuom andělským přijednal.

To také vykúpenie člověčie buoh znamenal, když Lota s jeho čeledí z propadenie Sodomy vyprostil. Z Sodomských jediné dobří vysvobozeni byli, ale zlí ohněm a sírú zahubeni byli. Takež Christus z přědpeklé jediné dobré vykúpil, ale z pekla zatracených žádného nevyňal. Tehdy žádný neřci „Buoh zlámal peklo a kto by ten byl, ktož by je zasě udělal?“ Nenieť zlámáno, ale ktožť jsú tam od prva počátka světa vešl[i]text doplněný editorem, nikdyť jsú nebyli vyňati, ale tamť vždy bez koncě budú. Ó, milý buože, rač nás toho pekla ostřieci a v tomto životě učistiti milosrdně a tresktati; zde muč, zde bičuj, zde nám rány dávaj, aby nás od věčných bičování vysvobodil. Neb kohož ty miluješ, dieš, že jej[e]jej] gie chceš tresktati. Prosímyť tehdy, přěmilostivý hospodíne, aby ráčil nás tak milovati. Lépe jest nám s protivenstvím k tobě přijíti, než skrzě časné prospěšenstvie věčně ztracenu býti. Jsmy liť nepokorni v tresktání, neposlúchaj, ale chtějmy nebo nechtějmy, vždy nás tresktáním mysl spasiti. Křehci jsmy a bez vrtránie nemóžem trpěti, ale ty, přěmilostivý pane, rač nám v tvém pokoji odpustiti. Znamenajmyž pak, že hospodin přikázal Lotovi a jeho čeledi na huoru vstúpiti, aby sě za sě neohlédali, ale na svú cěstu myslili. Takež člověk, jehož [h]text doplněný editoremospodin skrzě pokánie z hřie[c]text doplněný editoremhóv vyňal, nemá sě ohlédati skrzě kochánie na hřiechy, jěž opustil, ale má ze csnosti do cnosti jda, vzhuoru vstupovati a na dosti učiněnie a na dobré skutky mysliti. Žena Lotova ohlédši sě za sě obrátila sě v kámen a zvěř a hovada na púš[4v]číslo strany rukopisuči