[…]text doplněný editorem[26]chybějící listy; ZrcSpasK 69 [je]text doplněný editoremho lid a vyvedl syny izraelsk[é]text doplněný editorem [v]text doplněný editorem zemi mlékem a strdí tekúcí. [Ta]text doplněný editoremkež Christus ranil diábla a všěcku jeho sběř a vyvedl sva[té]text doplněný editorem z pekla do věčného nakrmen[ie]text doplněný editorem. Tu jsú krmeni mlékem, točíš sladkým obezřěním člověčstvie, a strdí, točíš nad stred tekúcím opatřením buožstvie. Hospodin chtě židy vysvoboditi zpósobil sám sě ukřižovati. To také vysvobozenie člověčie buoh zpósobil, když patriarchu Abrahama z ohně Kaldeóv vyprostil. Neb Kaldeové Ur, točíš oheň miesto buoha ctili, a když Abraham nepovolil, jej v oheň vrhli. Ale buoh pravý, jejž on ctil a jemu sě modlil, z uohně Kaldeóv jej milosrdně vyprostil. Tehdy jako Abrahama zachoval bez shořenie, takež svaté zachoval v přědpeklí beze všeho úrazu. A jakež hospodin vyňal Abrahama a otcem mnohých národuov učinil, takež Christus z předpeklé otcě vykúpil a zástupuom andělským přijednal.

To také vykúpenie člověčie buoh znamenal, když Lota s jeho čeledí z propadenie Sodomy vyprostil. Z Sodomských jediné dobří vysvobozeni byli, ale zlí ohněm a sírú zahubeni byli. Takež Christus z přědpeklé jediné dobré vykúpil, ale z pekla zatracených žádného nevyňal. Tehdy žádný neřci „Buoh zlámal peklo a kto by ten byl, ktož by je zasě udělal?“ Nenieť zlámáno, ale ktožť jsú tam od prva počátka světa vešl[i]text doplněný editorem, nikdyť jsú nebyli vyňati, ale tamť vždy bez koncě budú. Ó, milý buože, rač nás toho pekla ostřieci a v tomto životě učistiti milosrdně a tresktati; zde muč, zde bičuj, zde nám rány dávaj, aby nás od věčných bičování vysvobodil. Neb kohož ty miluješ, dieš, že jej chceš tresktati. Prosímyť tehdy, přěmilostivý hospodíne, aby ráčil nás tak milovati. Lépe jest nám s protivenstvím k tobě přijíti, než skrzě časné prospěšenstvie věčně ztracenu býti. Jsmy liť nepokorni v tresktání, neposlúchaj, ale chtějmy nebo nechtějmy, vždy nás tresktáním mysl spasiti. Křehci jsmy a bez vrtránie nemóžem trpěti, ale ty, přěmilostivý pane, rač nám v tvém pokoji odpustiti. Znamenajmyž pak, že hospodin přikázal Lotovi a jeho čeledi na huoru vstúpiti, aby sě za sě neohlédali, ale na svú cěstu myslili. Takež člověk, jehož [h]text doplněný editoremospodin skrzě pokánie z hřie[c]text doplněný editoremhóv vyňal, nemá sě ohlédati skrzě kochánie na hřiechy, jěž opustil, ale má ze csnosti do cnosti jda, vzhuoru vstupovati a na dosti učiněnie a na dobré skutky mysliti. Žena Lotova ohlédši sě za sě obrátila sě v kámen a zvěř a hovada na púšči