[8r]číslo strany rukopisuJob dí: Krátcí sú dnové člověčí. A svatý Pavel k Korintóm: Čas zajisté krátký jest. A protož by mnohem lépe bylo krátce a lehce trpěti něco maličko zde, nežli potom bolest trpěti a neužitečně se káti na věky věkuo. Jakož die svatý Augustýn: Lepší jest malá hořkost v ustech, nežli mouka věčná v střevích. Ještě o krátkosti života dí svatý Augustýn: Život člověčí všecken krátký od mladosti až do najstaršího věku. Adam první člověk by byl ještě živ až dosavad a dnes tepruv umřel, co by jemu prospěla dlúhost života? Zajisté nic! Ale mohl by řéci: Hle, již pominuli mi časové života mého a uplynuli. I co prospěje tomu člověku, by byl živ do stého věku? Poněvadž jest vždy umřieti a jako stien pominúti. A protož die svatý Augustýn v výkladě na žaltář: By tak dlúho živ byl, jak jest Adam z ráje vyhnán až do dnešnieho dne, jistě by poznal, že život tvój není dlúhý, kterýž jest tak odletěl. Protož život jednohokaždého člověka, jakž koli dlouhý jest, přidaj ještě tolikéž a přiveď k nájstaršímu věku, co bude, než jako jitřní svítaní? Ještě dí sv. Augustýn, že sme křehčejší nežli sklenice neb sklo, ač jest nepevné, však když se pěkně chová, dlúho trvati muož. Ale život člověčí, by nájpilnějí chován byl, trvati dlúho nemóž. Neb píše svatý Pavel k Efezóm: Uloženo jest všem lidem jednú umříti. A protož dí Seneka: Život náš putování jest, jakž koli daleko, vždyť jest se navrátiti. Tu smrti povinnost a lidského života krátkost znamenal jest onen král pohanský