[3r]číslo strany rukopisuMachabejských se čte: Sláva jeho lajno a červie. Dnes se povyšuje, a zítra nebývá nalezen. Přieklad toho vezmi o velikém králi Alexandrovi, kterýž sobě všecken svět podmanil, takže všeho světa pánem byl jest domněn. O němž se takto píše: Veliký Alexander, když jest nájprvé v řečské zemi kraloval, mnohá jest vítězství obdržal. Ten protahuje krajiny, světa panování dosáhl, takže všecka země nemohla se jemu zepřieti. A v jiném miestě: Všecka král králuov poddaná královstvie sobě viděl, pověsti hlas a štěstí dalo jemu najvětší panství, Alexandrovi všecken svět služ a buď jemu poddán veliký a velikému panuj nájvětší světu. Ale když již byl učiněn vítězem světa a ciesařství na něm obdržal jest, zdali královstvie jeho byla jest pevnost neb moci jeho věčnost, zdali zdraví těla neb tohoto života dlouhost? Nikoli! Ale rychle je i smrt zchytila a též právo jako i k jiným měla. Mohlť jest dobře v hodinu smrti své Alexander řéci onu řeč Jobovu: Hle, já někdy bohatý, rychle potřien sem. Neb se o něm píše, že toliko dvanácte let panoval jest, mohl jest také na smrt požaluje řéci tato slova Jobova: Zlúpila jest mne z mé slávy a odjala korunu s hlavy mé, zkazila jest mě se všech stran a hynu již. Nájmilejší se ukazuje, že císař všemi vládna, však sláva jeho přestává a sotva sedmi stop zdélí země jemu k pohřebu místa se popřívá. Z toho se ukazuje velebnost královská i všelijaká moc zemská. Ve všech věcech štěstí, naděje dlúhého zdra[3v]číslo strany rukopisuví