nej[10r]číslo strany rukopisusme. A protož onen nábožný Effrem nás napomíná řka: Pro posvátnú věc prosím vás, nájmilejší, a pokorně žádám, ó přietelé moji, bděte v tento krátký čas, v tuto jedenáctú hodinu snažte se, neb se již přiblížil s slávú velikou odplatitel, přijde navrátiti jednomukaždému podlé skutkuo jeho. V příkladě se také ukazuje, že památka smrti přivodí člověka, aby činil pokánie. Jakož se čte o jednom hřiešném rytíři, že žádného pokání jemu od papeže Alexandra uloženého nechtěl jest přijíti a činiti. Tehdy papež dal jest jemu svój prsten, aby jej na prstu za pokání nosil, a když by koli naň pohleděl, aby na svú smrt zpomenul. A když to činil za mnohé dni, navrátil se ku papeži a řka, že hotov jest každé pokánie přijíti jiné, což by mu koli uložil, jedině aby toho prstenu nenosil. Opět se čte o jiném hříšníku, kterýž také žádného pokání od svého zpovědníka nechtěl přijíti, tehdy jemu on to uložil, aby přikázal služebníku svému, aby vdycky při prvním pokrmu přinesl mu huolku oblúpenou a řka: Pane, pomni, že máš umřieti, a nevíš, kterak a kdy. A když se to tak za některý čas dálo, že to, což jedl z zámutkem, k duhu mu nešlo, řekl jest zpovědlníku svému, že chce rád každé pokání jiné činiti, což by mu koli rozkázal, neb srdce jeho v něm se smoutilo a strach smrti připadl jest naň. Protož z předpověděných věcí zjevně se ukazuje, že památka smrti člověka přivodí ku ponížení a ku pokánie i také vystříhanie nepravostí a všech hřiechóv a k potupení světa. Protož pamatuj, bratře milý, často na to a rozjímaj,