[27v]číslo strany rukopisuobtěžuje tu výpověd, že se nelze k jinému odvolati. Jakož David dí: Kde pójdu od ducha tvého aneb kde od tváři tvé uteku? Vstúpím li na nebe, ty tam si. Pakli vstúpím do pekla, odtud ruka má vyvede je, a pakli vstúpí až na nebe, odtud strhnu je, a skryje li se[by]se] gſe na vrchu hory Karmeli, odtud zeptaje se zdvihnu je, a pakli se skryjí od očí mých v hlubině mořské, tam přikáži hadu, aby štípal je. A pakli odejdu do vězenie před svými nepřátely, tam přikáži meči a zabí je a položím oči mé na ně v zlé a ne v dobré, die pán bůh zástupuo. A Job die v osobě boží: Neníť nižádný, kto by z ruky mé mohl vysvoboditi. Ještě o tom napsáno jest v knihách o vozu duše: Ó, člověče hřiešný, bohatý, všudy nebezpečen si ty, kdež se koli obrátíš, kde koli běžeti pomyslíš, by se pak v nebi stavil neb v pekelních temnostech skryl, všudy bóh panuje i v pekle mocně rozkazuje. Pakli se oddáš do moře, před jeho mocí všudyť jest hoře, nenieť bezpečenství žádného, všudyť tě najde jako svého. Ó, kterak jest to sobě předkládal onen dobrý Eleazar řka: Ruky všemohúcího boha, ani živ ani mrtev sa, utéci nemohu. Z těchto všech řečí okazuje se, že súd boží poslední bude všem hrozný a strašlivý. A to pro mnohé žalobníky a pro přísný počet, kterýžto ze všech věcí vydati máme. Také pro výpověd konečnou, kteráž od súdce spravedlivého hrozně vyrčena bude. Kterýchžto všech věcí památka hodně od hřiechuov odvodí.

Třetí věc budúcí jest tato.