[10v]číslo strany rukopisuže máš umřieti, znaje to budeš li to v paměti mieti, za dobré skutky odplatu budeš žieti.

Druhá věc poslední a budúcí, jejíž pamět od hřiechuo odvodí, jestiť soud božie poslední. Ktož naň pamatuje často, netoliko od velikých, ale i od najmenších se hřiechuo varovati bude. Jakož se čte v životě otcuo svatých: Když jeden dobrý stařec viděl mládence jednoho, an se v smích rozpustil, řekl jest jemu: Před nebem i zemí počet vydati máme ze všech skutkuo života našeho, a ty se pak směješ! Jako by řekl: By věděl, jak přiesný bude počet na soudu božím činěn ze všech hřiechuo, i nájmenších, nesmál by se, ale plakal by radějí a byl by smuten. Nyní čas jest plakání a na své hřiechy lkání, potomť se ti zradují, kteříž zde zámutky mají. Jakož o tom svatý Řehoř die: Tohoto času tak jednáno býti má veselé, aby nikdý hořkost budúcího soudu od paměti neodešla. A toť jest, což sám pán v Eclesiastiku die: Pamatuj na mój soud, neb když přijmu čas, já spravedlivě souditi budu. Tak skrze proroka v žalmích i skrze Johele praví: Povstaňte, národové, a vstupte na údolí Jozafat, neb tu seděti budu, abych súdil vuokol všecky národy! A skrze Jeremiáše dí: Ještě súdem svářiti se budu s vámi, dí pán. O kterémžto soudu obecném napsal Ozee prorok: Slyšte slovo páně, synové izrahelští, neboť soud jest pánu s bydliteli zemskými, kteréhož soudu každý se báti má! Jakož prorok dí: Soudů tvých