svědomie čisté, kdež se smrt bez strachu očekává, s chutí se žádá, s náboženstvím se přijímá. Dobrá jest jistě smrt spravedlivého pro odpočinutí, lepší pro obnovenie a nájlepší pro bezpečenství.

O radostech nebeských a mukách pekelních kapitola 7.

Zrcadlo sobotní. Oko nevidělo, ucho neslyšelo ani na srdce člověka vstúpilo, které věci jest bóh připravil milujícím se. Tu řeč napsal svatý Pavel k Korintóm: Ó, duše hříšná a bídná, aby tě již zmrzely všecky věci, kteréž sou na zemi, slyš pilně, které a jak veliké sú ty věci, kteréž sú připraveny voleným božím na nebi. Protož věděti máme, že toliko a tak velikých v nebi jest radostí, že Arismetrikové tohoto světa, totižto ti, ktož počty umějí, nemohli by jich počísti, všickni geometrikové, totiž měřiči, nemohli by jich změřiti, všickni gramatikové, rétorikové, dialektikové, totižto v pořádné řeči, v ozdobné výmluvnosti a v hádaní dospěli, nemohli by jich řečmi svými vypraviti, neb jest ucho neslyšelo, oko nevidělo ani na srdce člověka vstoupilo, co jest tam připraveno. Radovati se jistě budou svatí nad sebú z vidění božího, pod sebú z krásy nebes a jiných stvoření tělestných, v sobě vnitř z oslavení duše i těla podlé sebe z přitovařišení k nim andělského i lidského. Ale Anzhelmus klade sedm dobrých věcí duše, kteréž míti budú spravedliví v nebeské vlasti blahoslavenství. A nájprv klade dobré věci těla, jež sú krása, rychlost, síla, svoboda, zdravie, rozkoš