Dokavadž čas máš, shromažďuj zboží nesmrtedlná skrze štědré almužen dávaní, čiň sobě nyní přátely čině poctivost svatým božím, aby, když zhyneš v tomto životě, přijali tě do věčných stanuov. Svatý Řehoř také takto dí: Máme o to pečovati pilně a s velikými pláči, na každý den mysliti, kterak ukrutné kníže tohoto světa v den smrti naší, skutkuo svých na nás hlédaje, přijde. A svatý Bernart: Ó, jaký to bude strach, ó, duše má, když opustieci všecky, s nimiž jest tobě byla tak utěšená přítomnost, tak utěšené na ně pohledění, sama toliko do neznámé krajiny vyjdeš a potkávající tě a řítící se na tě v húfích ty přehrozné potvory viděti budeš, kto v den takové potřeby proti tobě vyjde, kto tě brániti bude od řevúcích připraveným k sežrání, kto potěší, kto pruovod dá? Ale pokajíť se jistě s dušemi spravedlivých andělé svatí ďábly odhánějíce, aby jim při vyjití z těla překážky nečinili, a ponesou je s radostí do nebe. Ale o vyjití nešlechetných duší die svatý Bernart, že jest jim strach, když vycházejí, zámutek, když jdú, hanba před obličejem slávy velikého boha. Jakož David v žalmích dí: Smrt hřiešných nájhorší zlá v ztracení světa, horšie v rozdělení duše a těla, najhorší z červuo snědení a ohněm pálení a což pak ještě ze všeho nájhorší jest v zbavení vidění božího. Protož, nájmilejší, rozjímajž to častokrát, že smrti nemóžeš ujíti, hodiny smrti nemóžeš věděti, a čas od boha uložený nemóž změněn býti. Ó, život bezpečný, kdež jest svědomie