shnilému v noci svítit, nežli v tomto nynějším času, kterýž noci tmavé jest podobný slavný sa kráčeti a s nemocnýma očima lidem svítící se okazovati, kteříž nemohú než podlé toho, což jest zevnitř súditi, ale když den súdný přijde, v němž osvítí bóh skryté věci temností a zjeví rady srdcí, tehdy ti, kteříž se nyní zdají slavní, ukáží se shnilí a mrzcí, na něž žádný dbáti nebude.

Ještě takoví mocní světa sú ptáku nočnímu podobní, kterýž v noci létaje svítí, ale ve dne se tají a všecken černý se nalézá. Ó, by toho poslechli a povážili ti, kteříž se v svém padúcím zboží chlubí a kteříž se jakýmsi smrdutého těla, kteréž se po malé chvíli v prach obrátí a poruší urozením, mocí, důstojenstvím povyšují a jiné potupujíce potlačují. Kterak po budúcím času přemrzcí, černí a shnilí se okáží, zdá mi se, že by nyní v ošklivosti měli slávu časnú tohoto světa vědúce to, že jest nemožné. Jakož svatý Jeroným praví, aby člověk na nebi i na zemi byl slavný, řekl sem druhé, že slávy světa máme utíkati, neb jest nájkřehčejší, aniž jest kterú stálostí upevněna, neb jest tak netrvanlivá jako která koli pára neb dým, nebo dým čím více zhuoru nese, tím více býti přestává, až všecken zmizí. Květ také veliké vuoně a na čas divné krásy, když na něj málo slunce horké udeří, tehdy uschne a všecka sláva jeho jest jako květ sena. Uschlo seno a květ jeho spadl a všecka sláva jeho minula, protož milovníci časné slávy podobni sú senu na střechách, kteréž prvé, než vytrženo bývá,