Dvanádcté, potřebie jest v své radě mieti lid stavu duchovnieho, totiž to od papeže vždy kardinála a arcibiskupa domácieho, biskupa holomúckého, litomyslského, řezenského, pamberského, neb ti věčně poddaní jsú arcibiskupu českému i se vším lidem a mají patřiti k králi českému. Itemcizojazyčný text doktory najstaršie v právích světských i duchovních učenie pražského mieti v své radě, aneb najméně jednoho najstaršieho doktora, a kniežata bramburská, bavorská, slezská a jiné hrabie i pány korúhevné, panoše znamenitějšie, ale lechčejších nic, aby Tvé Jasnosti nelechčili. Těch lidí rada měla by býti příjemná, neb jich rada nemuože býti lstivá, jakožto lakomých lidí pro zisk, neb dosti mají. Nemuož býti nevěrná, jako kacieřská, ješto vždy voklikuov hledie. Nemuož býti ukrutná, neb všecka milostivost jest štípena v jich srdci. Nemuož býti nestálá, neb pýchy nehledie, neb mají cti dosti, nemuož býti nevěrná ani zlobivá, takových lidí radě slušie přivolovati a ty v své radě mieti, a ti, kde jsú nynie. I protož zle Tvá Velebnost stojí a nelze dobře býti, duokudž taková kniežata se Vašie Jasnosti štítí a varují, a Vaše Jasnost také na ně nic netbá, a proto zle.

Třinádcté, potřebie jest, aby Vaše Jasnost přikázala v městech súdcím spravedlivost činiti chudému i bohatému, a súdci, aby byli usazováni, dobré pověsti nenařčení lidé, ani zrádce, ani lakomci, ješto by Pána Boha majíc před očima a svú smrt, měli pravý úmysl státi při spravedlivosti. [13]číslo strany ediceA spravedlnost že by se nebála rozhněvánie súseda bratra, nébrž sám sebe pro spravedlivost ustúpiti, neb spra[23]číslo strany rukopisuvedlivost