[82v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcenám, kdyby bratr nětčí umřel maje manželku a ten by byl bez synóv, aby ji pojal bratr jeho za manželku a vzbudil siemě bratru svému. L20,29 I bylo jest sedm bratróv, a první pojav ženu, umřel jest bez dětí. L20,30 A druhý pojal ji i ten jest umřel bez synóv[340]synóv] filio lat., filiis var.. L20,31 A třetí pojal ji, též i všech sedm, a nezuostavili semene a zemřeli sú. L20,32 Najposléze po všech umřela jest i žena. L20,33 Protož při vzkřiešení čie z nich bude manželka, poněvadž jich sedm mělo ji za manželku?“ L20,34 I vece jim Ježíš: „Synové tohoto světa ženie se a svatbie, L20,35 ale oni, kteříž hodni jměni budú onoho světa a vzkřiešenie mrtvých, ani se ženie, ani vdávají[341]se ženie … vdávají] nubent … ducent uxores lat., nubunt … ducunt uxores var., L20,36 aniž zajisté budú moci viece umřieti, neb rovni jsú andělóm a jsú synové boží, poněvadž jsú synové vzkřiešenie. L20,37 A že mrtví vstanú z mrtvých, i Mojžieš jest ukázal ve[b]označení sloupcedlé kře, jakož nazývá pána boha Abrahamova a boha Isákova a boha Jákobova. L20,38 A buoh nenie mrtvých, ale živých, neb všickni živi jsú jemu.“ L20,39 A odpověděvše někteří z mistróv, řekli sú[342]sú] + ei lat., nemá var.: „Mistře, dobřes řekl.“ L20,40 A viece nesměli sú ho ničehož tázati.
L20,41 I vece k nim: „Kterak pravie, by Kristus byl syn Davidóv? L20,42 A on David die v Knihách žalmových: Řekl pán pánu mému: Seď na pravici mé, L20,43 dokavadžť nepoložím nepřátel tvých podnože noh tvých. L20,44 Poněvadž David pánem ho nazývá, i kterakž syn jeho jest?“ L20,45 A když jest poslúchal vešken lid, vece učedlníkuom svým: L20,46 „Pilně se vystřiehajte od mistróv, jenž chtie choditi v bielém rúše a milují pozdravenie na tržišti a prvnie stolice v zbořiech a prvnie sedánie na hodech, L20,47 kteříž zžierají domy vdovské pod zámyslem dlúhé modlitby, tiť vezmú
