[80v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupceže dnes spasenie domu tomuto stalo se jest, protože by i on byl syn Abrahamóv. L19,10 Nebo přišel jest syn člověka, aby hledal a spasil, což bylo zahynulo.
L19,11 Ty věci když sú oni slyšali, přičiniv pověděl podobenstvie, protože jest byl blízko od Jeruzaléma a domnievali se, že by ihned mělo se zjeviti královstvie božie. L19,12 Protož vece: „Člověk jeden šlechtic odšel do daleké krajiny, aby sobě přijal královstvie a navrátil se. L19,13 I povolal jest desieti služebníkóv svých a dal jim deset hřiven a řekl k nim: Těžtež, dokudžť já nepřijdu. L19,14 Měšťané pak jeho nenáviděli jej a poslali poselstvie po něm řkúce: Nechceme, by tento kraloval nad námi. L19,15 I stalo se jest, když se navrátil přijem královstvie[312]královstvie] + et lat., nemá var., kázal zavolati služebníkóv svých[313]svých] navíc oproti lat., jimžto dal penieze, aby zvěděl, kterak jest mnoho kto utě[b]označení sloupcežal. L19,16 I přišel jest první řka: Pane, hřivna tvá deset hřiven jest získala. L19,17 I vece jemu: Mějhodiek, služebníče dobrý, žes v mále byl věrný, budeš moc mieti nad desieti městy. L19,18 A druhý přijide řka: Pane, hřivna tvá učinila pět hřiven. L19,19 I tomu vece: A ty[314]A ty] Ay rkp., budeš[315]budeš] esto lat. nad pěti městy. L19,20 A jiný přišel řka: Pane, aj toť, hřivna tvá, kterú sem měl složenu v uopasku, L19,21 neb sem se bál tebe, protože si člověk ukrutný, béřeš, čeho si nepoložil, a žneš, čeho si nerozsieval. L19,22 I vece[316]I vece] Dicit lat., Et dixit var. jemu: Z úst tvých súdím tě, služebníče nepravý! Věděl si, že já člověk ukrutný jsem, bera, čeho sem nepoložil, a žna, čeho sem nerozsieval, L19,23 i proč si nedal peněz mých na stuol, a já zajisté přijda byl bych vzal je s lichvami? L19,24 A těm, ješto sú tu stáli, vece: Vezmětež od něho hřivnu a dajtež tomu, kterýť má deset hři[81r]číslo strany rukopisuven.
