[70v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupceživot, jenž tě jest nosil, a prsové, kterých si požíval!“ L11,28 A on vece: „I ovšem, blahoslavení, kteří slyšie slovo božie a ostřiehají ho.“
L11,29 A když se zástupové sbiehali, poče praviti: „Pokolenie toto pokolenie nepravé jest, znamenie hledá, a znamenie jemu nebude dáno, jediné znamenie Jonáše proroka. L11,30 Nebo jako Jonáš byl jest za znamenie Ninivitským, takež bude i syn člověka pokolení tomuto. L11,31 Královna od poledne vstane na súd s mužmi pokolenie tohoto a potupí je, neb jest přijela od končin země, aby slyšala múdrost Šalomúnovu, a aj, viece nežli Šalomún tento. L11,32 Mužie ninivitští povstanú na súd s pokolením tiemto a potupie je, neb sú pokánie činili k kázaní Jonášovu, a aj, viece nežli Jonáš tento.“
L11,33 „Žádný nezažiehá sviece a v skrýši ji[201]ji] gii rkp. stavie ani pod kbelcem, ale na sviecnu, aby ti, kteří vcházejí, světlo [b]označení sloupceviděli. L11,34 Sviece těla tvého jestiť oko tvé. Bude liť oko tvé sprostné, všecko tělo tvé budeť světlé. A pakliť bude nepravé, tělo tvé také temné bude. L11,35 Protož viz, aby světlo, kteréž jest v tobě, tmú nebylo. L11,36 Pakliť tělo tvé všecko světlé bude, nemaje žádné částky temností, budeť světlé všecko a jako sviece blesku osvietíť tě.“ L11,37 A když jest odmluvil, prosil ho jeden zákonník, aby obědval u něho. A všed posadil se za stuol.
L11,38 Tehdy zákonník, za zlé maje, v sobě poče řieci: „Proč by se neumyl před obědem?“ L11,39 I vece pán k němu: „Nynie, vy zákonníci, což zevnitř jest čieše a mísy, čistíte, ale což vnitř jest vašeho, plno jest lúpeže a nepravosti. L11,40 Blázni! Však ten, který jest učinil, což zevnitř jest, učinil jest také, což vnitř jest. L11,41 Ale však což vám zbývá, dávajte almužnu, a aj, všeckyť věci čisté budú vám. L11,42 Ale běda
