[69r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcevy vidíte, a neviděli sú, a slyšeti ty věci, které vy slyšíte, a neslyšali sú.“
L10,25 A aj, jeden v zákoně učený povstal, pokúšeje ho a řka: „Mistře, co čině život věčný obdržím?“ L10,26 A on vece jemu: „V zákoně co jest psáno? Kterak čteš?“ L10,27 A[188]A] navíc oproti lat., + autem var. on odpovědě[189]odpovědě] respondens dixit lat.: „Milovati budeš pána boha svého z celého srdce tvého a ze všie duše své a ze všech mocí svých i ze všie mysli své a bližnieho svého jako se samého.“ L10,28 I vece jemu Ježíš[190]Ježíš] navíc oproti lat., + Iesus var.: „Právě si odpověděl, to čiň a živ budeš.“
L10,29 A on chtě se sám spravedliv učiniti, i vece k Ježíšovi: „A ktož jest mój bližní?“ L10,30 I vzezřev Ježíš vzhuoru, vece: „Člověk jeden sstupoval od Jeruzaléma do Jericho i upadl mezi lotry, kteřížto[191]kteřížto] + etiam lat. jej oblúpili a zranivše odešli, odpolu živa nechavše. L10,31 I přihodilo se jest, že kněz jeden bral se jest túž cestú, a uzřev jej, i pominul jest. L10,32 Též i já[b]označení sloupcehen, když jdieše tudy[192]jdieše tudy] esset secus locum lat., a vida jej, také[193]také] navíc oproti lat. pominul. L10,33 Samaritán pak jeden cestu čině, přišel až k němu, a uzřev jej, milosrdenstvím hnut jest. L10,34 A přiblíživ se, uvázal rány jeho, naliv oleje a vína. A vloživ jej na hovádko své, nesl do chléva a péči jest měl o něm. L10,35 A druhého dne vyňal dva penieze i dal chlévníkovi a řekl: Péči měj o něm, a což koli nadto vynaložíš, já kdyžť se vrátím, zaplatímť tobě. L10,36 Ktoť se zdá z těch tří bližním býti tomu, ješto jest upadl mezi lotry?“ L10,37 A on vece: „Ten, který jest učinil milosrdenstvie nad ním.“ I vece jemu Ježíš: „Jdiž i ty činiž též.“
L10,38 I stalo se jest, když sú šli, a on všel do jednoho hrádku a žena jedna jménem Marta přijala jej do domu svého. L10,39 A té bieše sestra jménem Maria, kterážto také sedieci podlé noh páně, poslúcháše slova jeho, L10,40 ale Marta pečliva bieše při ča[69v]číslo strany rukopisustém
