[71v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcepoče řieci učedlníkóm svým: „Pilně se varujte kvasu zákonničieho, jenž jest pokrytstvie. L12,2 Neboť nic nenie skrytého, ješto by nebylo zjeveno, ani co jest tajného, ješto by nebylo zvěděno. L12,3 Neb co ste pravili ve tmách, na světleť mluveno bude. A co ste mluvili v uši na ložiech, hlásánoť bude na střechách.“
L12,4 „Protožť vám pravím, přátelóm svým, abyšte se nebáli těch, ještoť zabíjejí tělo, a potomť nemají, co by viece učinili. L12,5 Ale ukážiť já vám, koho byšte se měli báti. Bojte se toho, kterýž když zabie, má moc poslati do pekelnieho ohně. Protožť pravím vám, toho se bojte. L12,6 Všakť pět vrabcóv prodávají za dva šarty, a jeden z nich nenie v zapomenutí před bohem. L12,7 Ale i vlasové hlavy vašie všickni zečteni jsú. Protož nebojte se, lepší ste vy než mnozí vrabci.“
L12,8 „Zajisté [b]označení sloupcepravímť vám, každý, ktož koli vyzná mě před lidmi, i syn člověka vyzná jej před anděly božími. L12,9 Ale ktož mě zapří před lidmi, zapřienť bude před anděly božími. L12,10 A každý, ktož die slovo proti synu člověka, budeť jemu odpuštěno. Ale tomu, ktož by se duchu svatému rúhal, nebudeť odpuštěno. L12,11 Ale kdyžť vás budú voditi do zboróv a k mistróm a k mocem, nepečujtež, kterak aneb co byšte odpoviedali neb co byšte mluvili, L12,12 nebo duch svatý naučíť vás v tu hodinu, které věci měli byšte mluviti.“ L12,13 I vece jemu jeden z zástupu: „Mistře, řci bratru mému, ať rozdělí se mnú dědictvie.“ L12,14 A on vece jemu: „Člověče, kto jest mě ustavil súdcí anebo děličem nad vámi?“
L12,15 I řekl jest k nim: „Vizte a varujte se každého lakomstvie, nebo ne v hojnosti život[205]život] + eius lat. jednoho každého jest z těch věcí,
