[68r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcekamž se koli obrátíš.“ L9,58 I[178]I] navíc oproti lat., + Et var. vece jemu Ježíš: „Lišky dúpata mají a ptáci nebeští hniezda, ale syn člověka nemá, kde by svú[179]svú] navíc oproti lat., + suum var. hlavu schýlil.“ L9,59 I vece k jinému: „Poď po mně!“ A on vece: „Pane, odpusť mi, ať prvé pochovám v hrobě otce svého.“ L9,60 I die jemu Ježíš: „Nechať mrtví pochovávají mrtvé své, ale ty jdi a zvěstuj královstvie božie.“ L9,61 I vece jiný: „Puojduť po tobě, pane, ale prvé odpusť mi, ať jdu a poviem[180]ať jdu a poviem] renuntiare lat., ire et nuntiare var. těm, kteříž doma jsú.“ L9,62 I[181]I] navíc oproti lat., + Et var. vece jemu Ježíš: „Žádný ten, kterýž ztahuje ruku svú k pluhu a ohlédá se za se, nenie hotov k království božiemu.“
Kapitula desátá
L10,1 Potom pak vyznamenal pán i jiných dva a sedmdesáte a poslal je po dvú před tváří svú do každého města i miesta, kamž jest měl sám jíti. L10,2 A pravieše jim: „Žen zajisté mnohá, ale dělníkóv málo. Protož [b]označení sloupceprostež pána žni, ať pošle dělníky na žen svú. L10,3 Jdětež, aj, jáť posielám vás jako beránky mezi vlky. L10,4 Protož nenostež pytlíka ani mošny ani obuví a žádného na cestě nepozdravujte. L10,5 A do kteréhož koli domu vejdete, najprvé řcete: Pokoj tomuto domu, L10,6 a bude liť tu syn pokoje, odpočívatiť bude na něm pokoj váš. A pakliť nebude, k vámť se navrátí. L10,7 A v témž domu ostaňte jedúce a pijíce, které věci u nich jsú, nebo hoden jest dělník mzdy své. Neroďtež choditi z domu do domu. L10,8 A do kteréhož koli města vejdete a přijmú vás, jeztež, které koli věci předkládají se vám, L10,9 a nemocné uzdravujte, kteříž v něm jsú, a řcete jim: Přiblížíť se[182]Přiblížíť se] Appropinquavit lat., Appropinquabit var. na vás královstvie božie. L10,10 A do kteréhož koli města vejdete a nepřijmú vás, vyjdúce na ulice jeho, řcetež: L10,11 Také prach, který se přichytil nás
