[74r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupceden sobotní?“ L13,17 A když to řekl, styděli sú se všickni protivníci jeho. A vešken lid radoval se jest ze všech věcí, kteréžto slavně se dály od něho.
L13,18 Protož pravieše: „Komu podobno jest královstvie božie a k čemu je podobno býti[231]býti] navíc oproti lat., + esse var. pomiením? L13,19 Podobno jest zrnu horčičnému, kteréžto vzem člověk, uvrhl do zahrady své i vzrostlo a učiněno jest v strom veliký a ptáci nebeští odpočívali sú na ratolestech jeho.“ L13,20 A opět vece: „Čemu podobno pomiením býti královstvie božie? L13,21 Podobno jest kvasu, kterýžto vzemši žena, skryla ve třech měřiciech múky, až i vzkysalo všecko.“
L13,22 I chodil jest po městech a po kašteléch, uče a cestu čině do Jeruzaléma. L13,23 I vece jemu jeden: „Pane, málo li jest těch, ješto spaseni budú?“ A on vece k nim: L13,24 „Snažtež se vcházeti těsnou branú. Nebo pravímť vám, [b]označení sloupceže mnozí hledati budú vjíti, a nebudú moci. L13,25 A kdyžť vejde hospodář a zavře dveře, počnete vně státi a tlúci na dveře řkúce: Pane, otevři nám! A odpověda dieť vám: Neznámť vás, odkud jste. L13,26 Tehdy počnete řieci: Jiedali sme a píjeli sme před tebú a na rynciech našich si učil. L13,27 I dieť vám: Neznámť vás, odkud jste. Odejdětež ote mne, všickni činitelé nepravosti, L13,28 tam, kdežť bude pláč a škřípanie zubóv. Když uzříte Abrahama a Isáka a Jákoba a všecky proroky v království božiem, a samy se a vy[232]samy se a vy] vos lat. vyhnány ven. L13,29 I přijdúť od východu i od západu[233]západu] + et lat., nemá var., od poledne i od puol noci a budúť odpočívati v království božiem. L13,30 A aj, jsúť poslední, kteří sú byli[234]sú byli] erunt lat., erant var. první, a jsú první, ješto sú byli[235]sú byli] erunt lat., erant var. poslední.“
L13,31 V tu hodinu[236]hodinu] die lat. přistúpili sú někteří z zákonníkóv řkúce jemu: „Vyjdi a jdi odsud, nebo
