kamž se koli obrátíš.“ L9,58 I vece jemu Ježíš: „Lišky dúpata mají a ptáci nebeští hniezda, ale syn člověka nemá, kde by svú hlavu schýlil.“ L9,59 I vece k jinému: „Poď po mně!“ A on vece: „Pane, odpusť mi, ať prvé pochovám v hrobě otce svého.“ L9,60 I die jemu Ježíš: „Nechať mrtví pochovávají mrtvé své, ale ty jdi a zvěstuj královstvie božie.“ L9,61 I vece jiný: „Puojduť po tobě, pane, ale prvé odpusť mi, ať jdu a poviem těm, kteříž doma jsú.“ L9,62 I vece jemu Ježíš: „Žádný ten, kterýž ztahuje ruku svú k pluhu a ohlédá se za se, nenie hotov k království božiemu.“
Kapitula desátá
L10,1 Potom pak vyznamenal pán i jiných dva a sedmdesáte a poslal je po dvú před tváří svú do každého města i miesta, kamž jest měl sám jíti. L10,2 A pravieše jim: „Žen zajisté mnohá, ale dělníkóv málo. Protož prostež pána žni, ať pošle dělníky na žen svú. L10,3 Jdětež, aj, jáť posielám vás jako beránky mezi vlky. L10,4 Protož nenostež pytlíka ani mošny ani obuví a žádného na cestě nepozdravujte. L10,5 A do kteréhož koli domu vejdete, najprvé řcete: Pokoj tomuto domu, L10,6 a bude liť tu syn pokoje, odpočívatiť bude na něm pokoj váš. A pakliť nebude, k vámť se navrátí. L10,7 A v témž domu ostaňte jedúce a pijíce, které věci u nich jsú, nebo hoden jest dělník mzdy své. Neroďtež choditi z domu do domu. L10,8 A do kteréhož koli města vejdete a přijmú vás, jeztež, které koli věci předkládají se vám, L10,9 a nemocné uzdravujte, kteříž v něm jsú, a řcete jim: Přiblížíť se na vás královstvie božie. L10,10 A do kteréhož koli města vejdete a nepřijmú vás, vyjdúce na ulice jeho, řcetež: L10,11 Také prach, který se přichytil nás
