[9r]číslo strany rukopisuRozličnost šatuov stkvúcích, jenž sú nepřietel mravuov dobrých, dobytkuov veliká stáda i také širokost rolná, vinice rozšířené a plodné a rozličným kmenem štěpené, dietek také tvých hluk, jich utěšenie okolo tebe zvuk, všeckoť jest pustiti a nikdy se k nim nevrátiti. Z těchto věcí porozuměti muožeš, že nic stálého a zuostávajícieho nenie v tomto životě. Jakož se o tom ještě šíře vypisuje v knihách Eklesiastiku, kdež die: Zvelebil sem skutky své, nastavěl sem sobě domuov, štěpoval sem vinice, učinil sem zahrady a štěpnice, posadil sem je stromy všelikého pokolenie. Zdělal sem sobě rybníky, aby svlažoval lesy dřievie plodného. Měl sem služebníky a služebnice a mnohú čeládku, dobytku množstvie, ovec stáda veliká nade všecky, kteříž sú byli přede mnú v Jeruzalémě. Múdrost zajisté trvala jest se mnú, shromáždil sem sobě zlato a střiebro a bohatstvie králuov a vlásti zpósobil sem sobě zpěváky a rozkoši synuov lidských čieše a jiné nádobie k nalévaní vína. A převýšil sem bohatstvím všecky, kteříž sou byli přede mnou v Jeruzalémě. A všeho, což sú požádaly oči mé, nezbránil sem jim. Aniž sem zbránil k srdci svému, aby neužívalo rozkoši a nekochalo se v těch věcech, které sem připravil. A když sem se obrátil ke všem věcem, které sú udělaly ruce mé, a k pracem, v nichž sem nadarmo usiloval, viděl sem ve všech skutciech marnost a trápenie duchu, ale že nic nezuostává pod sluncem. Nebo všecky věci pominú jakožto stien a zmizejí. Jakož jest jeden mudřec o tom