po[10v]číslo strany rukopisuněvadž jest vždy umřieti a jako stien pominúti. A protož die svatý Augustýn u výkladě v žaltáři: By tak dlúho živ byl, jak jest Adam z ráje vyhnán, až do dnešnieho dne, jistě by poznal, že život tvuoj nenie dlúhý, kterýž jest tak odletěl. Protož život jednoho každého člověka, jakž koli dlúhý čas jest, přidaj ještě tolikéž a přiveď k najstaršiemu věku, co bude než jako jitřnie svítanie. Ještě die svatý Augustýn, že sme křehčejšie nežli stklenice nebo stklo, ač jest nepevné, však když se pěkně chová, dlúho trvati muož. Ale život člověčí, by najpilnějie chován byl, trvati dlúho nemuož. Neb píše svatý Pavel k Efezóm: Uloženo jest všem lidem jednú umřieti. A protož die Seneka: Život náš putovánie jest. Die: Jakžkoli daleko, vždyť jest se navrátiti. Tu smrt povinnost a lidského života krátkost znamenal jest onen král pohanský Xerxes, ten najmocnější král. O němž svatý Jeroným die: Kterýž jest hory převracel, moře přemáhal, když jest s vysokého miesta pohleděl a na nečíslné množstvie lidu svého, jal se plakati toho, že žádný z nich, kteréž vidí, po stu létech živ nebude. Nebo nelze jest lidskému životu býti dlúhému. Jakož onen dobrý Barlám praví: Že se život lidský přirovnáná stromu, u jehožto kořenu sedíta dvě myši, jedna bielá a druhá černá, totiž noc a den, ústavně kořen toho stromu, totižto lidského života, hlozíce. A svatý Augustýn na onu řeč svatého Jakuba, který jest život pára, která se na