[7r]číslo strany rukopisupředeň přinesena kúdel, a zapáléc ji, mluveno bylo, že tak rychle pomíjí sláva světa, jak rychle ta kúdel v popel se obrátí. Také vypravuje Isiodorus, že za starých časuj obyčej byl jest, že prvního dne při korunování ciesařem když seděl v slávě své, přicházel k němu člověk kamenie lamač a přinesl jemu troje neb čtvero pokolení kamenie řka, aby sobě volil, z kterého by kamenie chtěl hrob mieti. Item tako o svatém Janu Patriarchovi z Alexandrii takto se čte: Když jemu hrob dělati počeli, nedal jeho dokonati. Ale rozkázal, kdyby bylo v veliké slavnosti a když by v najvětšie cti byl, aby někto přijda k němu, řekl jemu: Pane, rozkaž svuoj hrob dodělati, nebo nevieš, v kterú hodinu umřeš. A tyto věci sú se proto dály, aby tito, v najvětších duostojenstvích jsúce postaveni, pamatovali, že sú lidé a že zemřieti mají. Aby majíce smrt před očima nepýchali, ale ve všem se ponižovali. Jakož David v žalmě die: Aby věděli národové, že lidé jsú z jílu zemského stvořeni a že z povinnosti mají zemřieti. A v knihách Eklesiastiku: Všecky věci, kteréž sú z země, v zemi se obrátie, z jichžto počtu jest všeliký člověk. Jakož Jeremiáš prorok die: Země, země, země, slyš slova má! Zemie nazývá člověka třikrát. Jest zajisté země, neb jest z země stvořen, v zemi se obrátí, z země jest přirozeným životem i pohřebem, zemi čenichá, zemi líže, zemi žiezní a žádá, přilepen jest k zemi břich