[5v]číslo strany rukopisumiesta popřievá. Z toho se okazuje: V.[2]nejisté čtení Velebnost královská i všelijaká moc zemská ve všech věcech, štěstie, naděje dlúhého zdravie rychle pomine velmi, když jde hodina té šelmy. A jinde opět psáno stojí: Múdrý si, toť rychle smrt odjímá. Bohatý si, i tohoť nenechává. Vzácný si a ve cti všie, toť nezuostává. Silný si, toť rychle smrt všem sílu odjímá. Již zjevenie vidíme, že každý rok nám nětco ukrádá. Protož budeš li bohat, krásen, silen, co z toho! Budeš li pán světa, král, papež, co z toho, rychle to vše pomíjie. A že nic z toho, toliko skutkové dobří ostávají, že odplatu vezmem z toho. Ještě o tom Isiodorus v obecném kázaní takto die: Najmilejší, vážiti máme, kterak krátké jest štěstie tohoto světa, kterak malá jest sláva tohoto světa, kterak padúcie a křehká jest časná moc. Pověz mi, kto muož, kde sú králi, kde kniežata, kde ciesaři, kde všech věcí hojnost majíc, kde mocní tohoto světa, kde veliké bohatstvie jakožto stien pominuly a jako sen zmizely, hledáni bývají, a nejsú. Co k tomu dieme: králové zhynuli, kniežata zemřeli, mnozí pak domnievají se dlúho živi býti. A jako by nikdy neměli s tohoto světa jíti. Jistě netak nemilostivý. Neb vy jako lidé zemřete a jako jeden z nich padnete. Nebo jakož praví Seneka: že tohoto vyvýšeného života vyjíti pád. A všecka štěstie lidská smrt koná a zavierá, neb když budeš čiesti a nebo slyšeti o vieře Abrahamově, o ctnosti Jozefově a jeho milosti[6r]číslo strany rukopisuvosti,