[6v]číslo strany rukopisuodkud jest vyšel do biedné země, do země shnilé, červuov plné. Tak jest Job mluvil: Shnilosti řekl sem – otec muoj jsi, matka má a sestra má červuom. A v knihách Eklesiastiku: Všeliký člověk země a prach. V knihách Genesiscizojazyčný text: Navrátíš se do země, z kteréž vzat si, nebo prach si a v prach se obrátíš. Ještě k témuž napomíná Alamis mudřec v těchto veršiech: Pomni, že si prachem a budeš červuom pokrmem, když v studenosti zemské lehneš, kaze se a hnije. Nebudeť tehdáž v světě, kto by již viděti chtěl tě. Neb smrad těla jeho mrchy převyšuje všeliké mrchy. Jakož svatý Bernart praví: Co smrdutějšieho jako člověčie tělo? Co ohyzdnějšího jako mrtvý člověk, jehož bylo v životě milé obcovánie a objímanie a na smrti naň ohyzdné vzhleděnie? Což tehdy prospěje bohatstvie, co veselé a rozkoši? Co ve cti povýšenie? Neb bohatstvie nevysvobodí od smrti ani rozkoše od červův ani povýšenie od smradu. Ó, věčný Bože, kterak biedným losem konec béře všeliký člověk! Ještě o tom, že památka smrti přivodí člověka ku ponížení, stojí psáno v třetích knihách Královských o králi Achabovi, kterýž uslyšev hruozu smrti od Eliáše proroka, ponížil se jest, tak že Pán Buoh řekl k Eliášovi: Vidíš li Achaba poníženého před mnú! A také sem četl, že v Římě byl jest jeden obyčej, a snad ještě jest, že papež když byl nový volen, že byla