budú: Který jest člověk, jenž jest udělal dóm nový a nedokonal jeho, jdi a vrať se do domu svého, aby snad neumřel v boji a jiný dokonal by jej. Dt20,6 Který jest člověk, jenž jest štiepil vinnici a ještě neučinil jie, aby byla obecná a z nie aby všem požívati slušelo, jdi a navrať se do domu svého, aby snad neumřel v boji a jiný by člověk požíval jeho úřadu. Dt20,7 Který jest člověk, jenž jest zasnúbil ženu a nepojal jie, jdi a navrať se do domu svého, aby snad neumřel v boji a jiný člověk pojal by jí. Dt20,8 Ty věci řkúce přidadie jiné a mluviti budú k lidu: Který jest člověk strašlivý a srdce lekavého, jdi a navrať se do domu svého, aby nezstrašil srdcí bratří svých, jako sám bázní užasl se jest. Dt20,9 A když by umlkli vojska vódce a konec mluvenie učinili by, jeden každý své zástupy k boji připraví. Dt20,10 Jestliže kdy přistúpíš k vybojování města, podáš jemu najprvé pokoje. Dt20,11 Přijme liť a otevřeli by tobě brány, vešken lid, kterýž v něm jest, vysvobozen bude a slúžiti bude tobě pod daní. Dt20,12 Pakli by nechtěli vjíti v pokoj a vzeli proti tobě boj, vybojuješ je. Dt20,13 A když by dal pán bóh tvój je v ruku tvú, ztepeš všecko, což jest v něm plodu mužského, v ústech meče Dt20,14 kromě žen a dietek, hovad i jiných věcí, kteréž v městě jsú. Vešken lúpež zástupu rozdělíš a budeš jiesti z lúpežóv nepřátel tvých, kteréž pán bóh tvój dal by tobě. Dt20,15 Tak učiníš všem městóm, kteráž od tebe daleko velmi jsú a nejsú z těch měst, ješto k vládařství přijieti máš. Dt20,16 Ale z těch měst, kteráž dána budú tobě, nižádného ovšem nenecháš živa býti, Dt20,17 ale ztepeš v ústech meče, Etejského, Amorejského a Kananejského, Ferezejského a Evejského a Jebuzejského, jakož přikázal jest tobě pán bóh tvój, Dt20,18 aby snad nenaučili vás činiti všech ohavností. kteréž oní dělali sú bohóm svým, i shřešili byšte proti pánu bohu vašemu. Dt20,19 Když oblehneš město mnohého času a ohradami obklíčíš, aby je vybojoval, nebudeš podsekovati štěpóv, s níchžto se požívati móž, ani sekyrami v ókolí máš hubiti krajinu, neb dřevo jest a ne člověk ani móž bojovníkóv proti tobě rozmnožiti počtu. Dt20,20 Pakli které dřievie nejsú plodná, ale planá a k jiným zpósobná potřebám, podsekaj a udělaj praky, dokadž nedobudeš města, kteréž proti tobě bojuje.
XXI. kapitola
Dt21,1 Když by nalezena byla v zemi, kterúž pán bóh tvój dáti má tobě, mrcha člověka zabitého, a nebylo by věděno, kto jest vinen zabitím, Dt21,2 vyjdú větčí rodem a súdce tvoji i budú měřiti od miesta mrchy všech měst v ókol próchodiště Dt21,3 a kteréž bližšie jiných by spatřili, starší města toho vezmú jalovici z stáda, ješto jest netáhla jha ani jest jest země krojila radlicí, Dt21,4 i povedú jí do údolé ostrého a kamenitého, kteréž nikdý nenie oráno ani semene přijímalo, i sřeží v něm šíji jalovici. Dt21,5 A přistúpie kněžie, synové Levi, kteréž by vyvolil pán bóh tvój, aby posluhovali jemu a dobrořečili ve jménu jeho, a k slovu jích všeliký skutek visí, a cožkoli jest čistého nebo nečistého, súzeno buď, Dt21,6 i přijdú všickni větčí rodem města toho k zabitému a umyjí ruce svoji nad jalovicí, ješto v údolí zabita jest, Dt21,7 a řkú: Ruce náše nevylili sú této krve ani sú oči viděle. Dt21,8 Milostiv buď lidu tvému izrahelskému, jejžs vykúpil, Pane, a nepočítaj krve nevinné uprostřed lidu [tvého]text doplněný editorem izrahelského. I bude odnesena od ních vina krve Dt21,9 a ty nevinen budeš od nevinné krve, kteráž vylita jest, když učiníš, což jest přikázal Pán. Dt21,10 Jestliže vyndeš k boji proti nepřátelóm tvým a dal by je pán bóh tvój v ruku tvú a vězně by vedl Dt21,11 a uzřel by v počtu vězňóv ženu krásnú a zamiluješ jí a budeš chtieti mieti za ženu, Dt21,12 uvedeš jí do domu tvého, kterážto oholí vlasy a obřeže nehty Dt21,13 a složí rúcho, v němž jata jest, a sediec v domu tvém bude plakati otce i mateře své za jeden měsiec. A potom vejdeš k ní a spáti budeš s ní i bude žena tvá. Dt21,14 A pakli by potom nesedla na mysli tvé, pustíš jí svobodnu aniž prodati budeš moci za penieze ani utisknúti skrze moc, neb si jie ponížil. Dt21,15 Měl li by člověk ženě dvě, jednu milú a druhú nenávistnú, a porodil by z ních syny i byl by syn nenávistné prvorozený a chtěl by statek mezi syny své rozděliti, Dt21,16 nebude moci syna milé učiniti prvorozeného a převýšiti nad syna nenávistné. Dt21,17 Ale syna nenávistné přizná prvorozeným a dá jemu z těch věcí, kteréž by měl, všecky věci dvojité, neb tento jest počátek synóv jeho a tomu mají býti prvorozenie. Dt21,18 Když by zplodil člověk syna neposlušného a protivného, jenž by neposlúchal otce a mateře přikázanie a jsa připuzován poslúchati by pohrzel, Dt21,19 polapie jeho a povedú k starším města toho a k bráně súdu Dt21,20 a dějí k ním: Syn náš tento protivný a neposlušný
