nenutkali. Toť jest opačná skrbnost, a ne lidská ukrutnost, an čeledinu nemocnému hovíme, an i hovádka přes moc k dílu neženeme, ovšem tělu svému pokoje příti máme (Sirach 4). Nebývej jako lev v domu tvém.

VI. Čím se těšiti mohou rodičky křesťanské, pro porod nešťastný v nebezpečenství života postavené?

Veliké a vzáctné potěšení ženy v svém kříži mají, že lidské pokolení rozmnožují, že sou matky života, že sou všech stavů (hospodářského, politického i církevního) původ a příčina, že od nich králové a knížata, dobří správcové obce, dobří správcové církve pocházejí, že zemi základy staví i zemi i nebesa štípí a měšťany naplňují a kůry nebeské doplňují, slouží lidem a světu, slouží i samému Bohu.

Bůh jakož stav ten nařídil, tak stavu toho čistotu velice miluje a v tom má své zalíbení, když ctné ženy plod v životě svém nosí a dítky plodí, takovéť Bohu slouží. Vzáctnáť jest věc sloužiti králi zemskému: mnohem vzáctnější tomuto králi nebeskému. Takovéť zlatou korunu míti budou, ne jeptišky zahálčivé, řádu a ustanovení božímu odporné, Boha ustanovením lidským ctíti chtějící (Mat. 15). Toť jest koruna, toť největší ozdoba, to největší čest a poctivost, toť požehnání a pochvala ženy, když v požehnání božím dítky plodí a je v pobožnosti vychovává a cvičí.

Jestliže se pak v tom svém povolání ženy ctné s křížem, aneb s nebezpečenstvím života a zdraví potkávají, velikého potěšení odtud docházejí, kdyžto pobožně váží, kdo na ně ten kříž vkládati ráčí, totiž Bůh. Bůh zajisté mluvil k Evě: Já rozmnožím bolesti tvé. Neřekl satan, ale já uzkosti tvé rozmnožím. Dobřeť jest tedy s vámi, ó, ženy ctné, že upadáte, což sobě David vinšoval a volil, v ruce božské, a ne v ruce lidské neb ďáblové. Ta