svatou Ráchel v těžkosti její bába těšila: Neboj se, nebo také tohoto syna míti budeš. A aby pak baby ženy tak těšiti mohly, mají pilně slovo boží slýchati, z Písma svatého řeči potěšitedlné uměti a v paměti míti, aby ta potěšení zarmouceným srdcím mohly předkládati.

Naproti tomu nemají baby bublavé, nevhodné, vsteklé, popudlivé býti a prvé dosti bídným a strápeným rodičkám trápení přidávati. Nemajíť i pověrčivé býti, nemají nějaké kejkly, kouzla, šábly, poboňky při rodičkách provoditi, ani žehnáním, zaklináním neb svěceninami nějakými je léčiti, neb tím Boha hněvají a proti přikázaní jeho prvnímu těžce hřeší. Ženy také ctné bab takových se mají zdaleka stříci. Nemajíť býti i lenivé, nedbalé, vospalé, vožralé. Matky i dítky sou drahé stvoření boží. Jestli jim k chromotě neb k smrti poslouží, hrozný z toho počet Bohu jako mordýřky života jejich vydati musejí.

II. Naučení tu mají i vrchnosti křesťanské. I to k nim přináleží, aby v městech a obcech svých správné a rozumné baby měli, i jim slušný stanc dávali, aby i chudých lidí manželkám ochotněji sloužily. I toť jest ozdoba dobře spravené obce. A kde se toho nic neostříhá, tuť mnoho lidí na zahynutí přichází. A poněvadž jest péče o hovada, mnohém víc o dítky a ctné manželky.

III. Naučiti se mají i manželé, aby své milé manželky v těhotnosti jejich milosti a ochraně boží poroučeli, aby jim svou dobrotivostí přítomen býti i plod jejich chrániti a chovati ráčil. Mají manželé i manželky své pilně napomínati, aby to, což z božího požehnání počaly, Bohu to vždycky poroučely, buď že by u večer spat šly, aneb ráno z lůže vstávaly. Majíť i na to pomněti, aby jim také v jejich šestinedělích řádného a od Boha propůjčeného odpočinutí přáli a mimo čas k pracem, což muží ukrutní z lakomství činí,