tedy pokuta není bič satana neb katana, ale Otce vašeho nejmilostivějšího metlička spasitedlná, a ten kříž váš jest kříž svatý, jakž to Pán Kristus jistí, když kříž, trápení a protivenství lidi svatých s křížem a s trápením vaším srovnávati ráčí u svatého Jana v kap. 16. Myslte, ó, počestné rodičky, že ne náhodou, ne všetečně samy v to nebezpečenství ste přišly, Bůh na vás kříž ten vzkládati ráčí. Bůh jest věrný, na vás víc, než byšte snésti mohly, nevzloží. Jestli pak nětco těžšího vzloží, nésti pomůže a ruku svou pod kříž váš podloží. Tomuť se ovšem věřiti má, že Bůh jest všemohoucí a že by dobře beze vší nesnáze mohl každému spomoci, poněvadž ruka jeho není ukrácena. (Izaj. 59). Že pak to nečiní, té věci příčiny své, nám neznámé, míti ráčí, jen, ó, ženy dobré, svědomí Bohu zachovati hleďte, tedy bolest, soužení i samou smrt, jestli by Bůh to tak míti chtěl, mysli volnější podniknete. Bůh sám početí dává, protož s plodem počatým může naložiti, jak se jemu líbí, a však to vše vám k dobrému.

II. Veliké to rodiček ctných jest potěšení, když i to váží a o tom dostatečně vědí, že jest jim Bůh v jejich bídě přítomný, že tehdáž nejvíc na ně patří, že tehdáž v stráži a ochraně boží nejvíc zůstávají. A čím jsou mdlejší v těžším soužení, v té na se od Boha vzložené práci snášejí, tím víc Bůh o ně pečuje a na ně bedlivější pozor míti ráčí, prozby jejich slyší, je za vzáctné má, byť jim pak i umříti dopustil. A ač jich neslyší vedlé jejich vůle nebo žádosti, však je slyší a jim činí vedlé potřeby jejich spasení. Padnou-li, bude slavnější jejich od pádu povstání a vysvobození. Bůh pád ten napraví, slzy jejich setře a ty uzkosti věčnou radostí bohatě vynahradí. Kteří pořádně k válce povoláni a za vojáky ustanoveni sou, tiť se v mysli své tak utvrzují, že v věci spravedlivé, pro obhájení vlasti smrt podstoupiti sou hotovi, tak ženy v porodu jako v