jakž sú krev prolili, tak jsú ihned všech očištěni byli. A tak jest velikého duostojenstvie pro vieru krve prolitie, že ač by kto nekřštěn jsa, křtíti se žádaje, svú krev pro Jezu Krista prolil, v své krvi duostojně křštěn jest. A protož, jakž praví svatý Augustin: „By nebylo velmi vzácno před Hospodinem jeho svatých mučenníkóv krve prolitie,“ nebyl by řekl David prorok: „Drahá jest před Hospodinem smrt svatých jeho.“ Třetie svatí mučedlníci trpěli jsú ustavičně bez rozpači. Biti, dráni, vláčeni, sečeni, bodeni, věšeni, pečeni, řezáni, kamenováni a ve všech těch mukách, ustavičným srdcem trpiec, Boha chválili a nám veliký příklad pro Buoh trpěti ostavili. A protož praví svatý Kryzostomus: „Ó, křesťane, přieliš jsi rozkošný rytieř, chceš, nic nebojuje, svítěziti. Chceš, nic nepracuje, své protivníky přemoci. Chceš svět, po své vuoli veda, nebeského královstvie dobyti. Pomni se, že na pilné věci nebezpečné netbánie jest všeho tvého dobrého šeredné ztracenie. Protož na jich snažné a ustavičné utrpenie nám slušie pomnieti, kterak sú se rytieřsky a vítěsky proti protivníkóm svaté viery jměli řečí prostranú, myslí silnú, mocí nebeskú, oděnie světského [netbajíce]text doplněný editorem[197]doplněno podle Pasionálu kališnického, nazí, ale oděním svaté viery oděni.“ O tom praví svatý otec Lev papež: „Ó, kterak jest bylo Syna Božieho na svých svatých rytieřuov mučenie jasné přihlédanie, vida, ani silně stojí, ani milosrdným srdcem jeho svaté jméno provolávají, a netoliko svaté viery nepřiec, ale až do smrti pro vieru trpiec. Protož Boží mučedlníci nebeského dědictvie jsú se dobojovali. O nichžto se Ježíš ve Čtenie změňuje a řka: „Blažení jsú, ješto žalostivě pláčí, budú v nebesiech na věky utěšeni.“
Čtvrtí jsú, ješto nebeského královstvie dědičstvo držie, ješto na to mají dobré listy. To jsú světí proroci, jižto jsú bez strachu mezi králi i kniežaty i mezi obecními lidmi, nic se nestrachujíc, pravdu mluvili. To jsú ti světí proroci,
